pryskyřník hlíznatý
Ranunculus bulbosus L. – pryskyřník hlíznatý
Vytrvalá bylina s přímou lodyhou dorůstající nejčastěji výšky 15–40 cm. Na bázi je ztlustlá v podzemní kulovitou hlízu o průměru 0,5–3,5 cm. Lodyha je v horní polovině chudě větvená, přitiskle chlupatá. Přízemní listy jsou široce pochvaté, dlouze řapíkaté s čepelí hluboce trojdílnou s trojklanými listovými úkrojky. Řapík je 10–15 cm dlouhý, po celé délce hustě chlupatý. Střední a horní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté nebo přisedlé, dřípené v kopinaté úkrojky. Všechny listy jsou po obou stranách hustě chlupaté. Květní stopky jsou mělce rýhované, za plodu s hustými přitisklými chlupy. Květy jsou leskle zlatožluté, kališní lístky vejčité, 5–7 mm dlouhé, zašpičatělé, na vnější straně hustě dlouze chlupaté, nazpět zahnuté a ke květní stopce přitisklé. Kvete od května do července, plodem je okrouhle vejcovitá nažka.
Možné záměny: Dobře poznatelný druh díky nazpět sehnutým kališním cípům a hlízovitě ztlustné bázi lodyhy. Náš druhý zástupce rodu, který má také nazpět sehnuté kališní cípy je pryskyřník sardinský (Ranunculus sardous), který je ale jednoletý, postrádá hlízovitě ztlustlou bázi lodyhy, má odlišně tvarovaný střední lístek listu, méně chlupaté listy a má výrazně rýhovanou květní stopku.
Druh rostoucí na suchých loukách a výslunných stráních na hlinito-písčitých, kyselých i bazických půdách. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem vegetace karpatských psinečkových pastvin asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis v rámci svazu Cynosurion cristati (poháňkové pastviny a sešlapávané trávníky). Dále se uplatňuje v některých typech širokolistých suchých trávníků sv. Bromion erecti, nejčastěji v as. Carlino acaulis-Brometum erecti.
Je rozšířen na většině území od nížin do středních poloh mezofytika, v chladnějším mezofytiku jen lokálně na ekologicky příznivých stanovištích. V horských polohách nad 800 m jsou jeho výskyty zcela ojedinělé. Prokazatelně méně častý je také v některých územích např. některé části Českomoravské vrchoviny nebo severovýchodní a jižní část Moravy.
Na Prostějovsku je druh poměrně vzácný, možná také částečně přehlížený. Ve vyšších polohách Drahanské vrchoviny byl zaznamenán na výslunných, jižně orientovaných stráních nad údolím Hloučely u Lipové a Seče, u Skřípova, Odrůvek a ojediněle také ve VÚ Březina. V podhůří pak poměrně hojně u Stražiska, ojediněle také na vápencích na Kosíři. Pouze staré, nověji nepotvrzené údaje jsou známé z Kladecka a z okolí Laškova. Recentních lokalit bude zcela jistě více.
Fotografováno: 10. 5. 2016, Drahanské podhůří - Stražisko
