Jdi na obsah Jdi na menu
 


bělolist nejmenší

24. 9. 2021

Filago minima (Sm.) Pers. – bělolist nejmenší
[syn. Logfia minima (Sm.) Dumort.]

Jednoletá, 5–30 cm vysoká bylina s přímou, šedoplstnatě chlupatou, hustě olistěnou lodyhou. Listy jsou čárkovitě kopinaté, špičaté, na obou stranách šedoplstnatě chlupaté. Střední lodyžní listy jsou obvykle 5–12 mm dlouhé a 1–2 mm široké. Úbory jsou 2–3,5 mm dlouhé, vejcovitě pyramidální, na příčném řezu pětiúhelníkovité, uspořádané po 3–6 v řídkých hlávkách podepřených krátkými, hlávky sotva přesahujícími listeny a skládající vrcholičnatě větvené květenství. Vnější zákrovní listeny jsou malé, vejčité, mírně vyklenuté, střední podlouhlé, s výjimkou širokého blanitého, často hnědavě zbarveného lemu plstnatě chlupaté. Vnitřní jsou často celé blanité, lysé a téměř ploché. Květy jsou žlutavé až načervenalé, asi 2 mm dlouhé. Kvete od června do září, plodem je dimorfní, hnědá, světle papilnatá nažka s 2 mm dlouhým chmýrem.

-filago_minima-cela.jpg -filago_minima-cela1.jpg

Variabilita, možné záměny: Velká proměnlivost je v bohatosti květenství, avšak nemá žádný taxonomický význam. Záměny připadá v úvahu s hojnějším bělolistem rolním (Filago arvensis), který se odlišuje středními zákrovními listeny až ke špičce vlnatě chlupatými, úbory 4–5 mm dlouhými, na průřezu okrouhlými, skládající hroznovité nebo latovité květenství.

Druh nezapojených porostů, okrajů cest a polí, úhorů, suchých pastvin, písčin a lomů. Vyžaduje suché, živinami i bázemi chudé, nejčastěji písčité půdy s neutrální až mírně kyselou reakcí. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem sarmatsko-subatlantských trávníků vátých písků s paličkovcem šedavým asociace Festuco psammophilae-Koelerietum glaucae v rámci svazu Corynephorion canescentis (otevřené trávníky vátých písků s paličkovcem šedavým), dále jednoleté vegetace písčin s ovsíčkem časným as. Airetum praecocis a s mrvkou myším ocáskem as. Vulpietum myuri v rámci sv. Thero-Airion (jednoletá vegetace písčin), písečných panonských stepí as. Diantho serotini-Festucetum vaginatae v rámci sv. Festucion vaginatae. V neposlední řadě je také diagnostickým druhem ruderální vegetace s jitrocelem písečným as. Plantagini arenariae-Senecionetum viscosi v rámci sv. Salsolion ruthenicae (jednoletá ruderální vegetace narušovaných štěrkovitých a písčitých půd).

-filago_minima.jpg -filago_minima1.jpg

Dříve roztroušený druh v nižších a středních polohách, hojněji především v oblasti písčin a prostoru se slabě oceanickým klimatem v západních částech ČR. Jinde spíše vzácně. Díky intenzifikaci zemědělství a celkové eutrofizace krajiny druh ustoupil. Dnes se vyskytuje v oblastech svého dřívějšího hojnějšího výskytu sotva roztroušeně, na ostatním území vzácně. Patří k ohroženým druhům naší květeny (NT, C3).

-filago_minima-detail.jpg -filago_minima-detail1.jpg

Na Prostějovsku nám dnes není známa žádná recentní lokalita. Ani historických údajů není příliš mnoho. Deyl ho udává od Náměště na Hané (1994) a Senice na Hané (1966). Ve Formánkově Květeně Moravy a rakouského Slezska (1887) je druh uveden jako běžný, v Květeně Hané (1911) je uveden údaj Spitznera “hojně u Prostějova”.

Fotografováno: 9. 7. 2014, Českomoravská vrchovina – Třebíčsko, Hodov

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář