Jdi na obsah Jdi na menu
 


černýš lesní

7. 1. 2022

Melampyrum sylvaticum L. – černýš lesní

Jednoletá, hemiparazitická bylina s přímou, různě bohatě větvenou lodyhou dorůstající obvykle výšky 10–30 cm. Listy jsou úzce kopinaté až kopinaté, až 8 cm dlouhé a 0,2–1,3 cm široké, celokrajné, po celé ploše a zvláště na okraji velmi řídce kratičce pýřité. Květenstvím je hrozen, který je úzký, v dolní části řídký, v horní hustější, jednostranný, nejčastěji 8–30květý. Listeny jsou zelené nebo rezavě naběhlé (na osluněných stanovištích), dolní podobné listům, horní někdy široce kopinaté až kosníkovité s jedním nebo více páry zubů v dolní části, po celé ploše a zvláště při okraji velmi kratičce pýřité. Kalich je zpravidla o ½ kratší až ± zdéli korunní trubky, zejména po okrajích a na žilkách pýřitý, po odkvětu se zvětšující, zelený. Kališní cípy jsou trojúhelníkovité, horní jen o málo větší než dolní, rovné, na všechny strany rozestálé až nazpět směřující. Koruna je 9–13 mm dlouhá, většinou zlatožlutá až žloutkově žlutá, někdy s červenavými až rezavými skvrnkami nebo čárami, zvláště na dolním pysku. Je lysá, na lemu horního pysku a uvnitř chlupatá, horní pysk je ze stran jen mírně smáčklý, dolní za plného květu od horního nápadně odkloněný a proto je ústí koruny otevřené. Korunní trubka je u dobře vyvinutých květů na bázi nápadně ohnutá. Prašníky jsou 1,5–3,5 mm dlouhé, žluté, chlupaté, semeník je zelený nebo na špičce nafialovělý, lysý, blizna je nezřetelně širší než čnělka. Kvete od června do září, plodem je tvarově velmi variabilní tobolka, na povrchu s poměrně zřetelnou síťnatou žilnatinou, pukající na hřbetní i břišní straně.

-melampyrum_sylvaticum-cely.jpg -melampyrum_sylvaticum-cely1.jpg

Taxonomická poznámka, možné záměny a variabilita: Řada populací ze Sudet, především z Rychlebských hor, Orlických hor a Hrubého Jeseníku vykazuje znaky (nápadně zubaté a trojúhelníkovité listeny) východokarpatského druhu označovaného jako Melampyrum saxosum /syn. M. herbichii). Molekulární studie ale nepotvrdili identitu sudetských a východokarpatských populací a všechny české rostliny je třeba hodnotit jako M. sylvaticum.

Druh je poměrně dobře poznatelný, avšak v databázích se velmi často zaměňuje s běžným černýšem lučním, který ale také běžně roste ve světlých acidofilních lesích. Od č. lesního se odlišuje korunní trubkou mnohem delší než kalich s cípy, kališními cípy dlouze šídlovitými a asymetrickými tobolkami, které pukají pouze na horní straně. Taxon je velmi variabilní jak ve znacích sezónních, tak ostatních. Ty jsou ovlivněny zejména stanovištními podmínkami a kvalitou hostitele.

-melampyrum_sylvaticum.jpg -melampyrum_sylvaticum1.jpg

Roste v horských smíšených a smrkových lesích, na pasekách, při lesních okrajích a okrajích lesních cest, horských loukách, ladách a vřesovištích. Jako hostitelský druh byl zjištěn smrk a borůvka. Z pohledu fytocenologického je zastoupen především v některých společenstvech třídy Calluno-Ulicetea a Vaccinio-Piceetea. Pro žádnou vegetační jednotku ale není diagnostickým druhem.

Horský druh, který je na našem území rozšířen především v oreofytiku a navazujícím vyšším mezofytiku. Roste hojně až roztroušeně na Šumavě, v jihozápadní části Krušných hor, ve Slavkovském lese, Krkonoších, Orlických horách a Jeseníkách, vzácněji v Beskydech. Zřejmě úplně chybí v Jihlavských a Žďárských vrších. Mimo tato pohraniční pohoří je výskyt ve vnitrozemí vzácný, často představovaný jedinou nebo několika málo lokalitami (Svitavsko, Doupovská pahorkatina, Českomoravská a Drahanská vrchovina).

-melampyrum_sylvaticum-detail.jpg -melampyrum_sylvaticum-detail1.jpg

Na Prostějovsku velmi vzácný druh s jedinou recentní lokalitou nacházející se v kulminační části Drahanské vrchoviny mezi obcemi Horní Štěpánov a Benešov. Roste zde při okraji smrčiny navazující na PR Pavlovské mokřady. Jeho výskyt je zde známý
od 50. let 20. století, kdy ho zde objevil V. Řehořek. Výskyt zde byl ověřen v roce 2012 a zjištěno zde bylo pouze několik málo jedinců ve dvou vzájemně oddělených mikropopulacích.

Fotografováno: 6. 7. 2010, Krušné hory – mezi Perninkem a Horní Blatnou a 28. 6. 2012, Šumava – nedaleko hradu Kašperk

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář