chrastavec rolní
Knautia arvensis (L.) J. M. Coult. – chrastavec rolní
Okruh taxonů kolem chrastavce rolního (Knautia arvensis agg.) zahrnuje na našem území podle nejnovějších názorů 4 taxony na druhové úrovni. Kromě samotného chrastavce rolního pak ještě chrastavce Kitaibelova (Knautia kitaibelii), endemita Krkonoš chrastavce krkonošského (Knautia pseudolongifolia) a pouze na hadcovém podloží rostoucího chrastavce hadcového (Knautia serpentinicola).
Vytrvalá bylina s šikmým, zpravidla zkráceným, sympodiálním oddenkem zakončeným kvetoucí lodyhou, obvykle bez postranních přízemních růžic. Lodyhy jsou přímé, obvykle 1–2 x dichaziálně větvené, nejčastěji 40–80 cm vysoké. V dolní části jsou zpravidla jen řídce štětinatě chlupaté nebo pýřité, střední a horní internodia jsou téměř vždy hustě pýřitá a řídce štětinatá. Mezi krycími trichomy posledního internodia pod květenstvím jsou často až 0,2 mm dlouhé stopkaté žlázky s fialovou hlavičkou. Lodyžní listy jsou zpravidla přisedlé, peřenoklané až peřenosečné, v obrysu kopinaté až široce vejčité, s 1–11 kopinatými, obvykle celokrajnými úkrojky na každé straně s úzce kopinatým až kopinatým, celokrajným nebo zubatým koncovým úkrojkem dosahujícím 1/3–2/3 délky listu. Méně často jsou lodyžní listy celistvé, nejširší v polovině nebo nad polovinou délky. Strbouly mají květy oboupohlavné nebo samičí, které jsou široké v průměru 2,6–3,9 cm. Koruna je nejčastěji růžová, fialově růžová, fialově červená až modrofialová, vzácně bělavá. Kvete od června do září, plodem jsou nažky.
Variabilita, záměny: Nesmírně proměnlivý druh především v charakteru členění listů, žláznatosti lodyh apod. Velkým problémem, který značně znesnadňuje determinace jednotlivých rostlin, je hybridizace. Vytváří se hybridní roje a v některých územích je obtížné najít “čistý” chrastavec rolní, především v oblasti kontaktu s chrastavcem Kitaibelovým a křovištním. Chrastavec Kitaibelův se odlišuje častou přítomností přízemní listové růžice v době květu, trichomy na lodyze vždy s nezbarvenou bází a žlutavou, za sucha sytě žlutou korunou. Kromě nominátní subspecie (tetraploid) se u nás vyskytuje jihoevropská subsp. pannonica, která by měla mít kratší zákrovní listeny, o něco menší nažky a především odlišný počet chromozómů (diploid). U nás roste zřejmě jen v prostoru jihovýchodní Moravy a severovýchodních Čech. V literatuře najdeme ještě subsp. pseudolongifolia a subsp. serpentinicola, což jsou taxony nedávno popsané jako samostatné druhy (viz úvodní odstavec).
Roste na suchých a mezofilních loukách, pastvinách, na travnatých a křovinatých svazích, náspech a příkopech komunikací a v lesních lemech. Vyhledává hlubší, často skeletovité, sušší až čerstvě vlhké půdy slabě kyselé až zásadité reakce.
Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem (jako Knautia arvensis agg.) ve vegetaci eutrofních ovsíkových luk asociace Pastinaco sativae-Arrhenatheretetum elatioris, suchých ovsíkových luk as. Ranunculo bulbosi-Arrhenatheretetum elatioris a kostřavových luk s mochnou bílou as. Potentillo albae-Festucetum rubrae, vše v rámci svazu Arrhenatherion elatioris (mezofilní ovsíkové a kostřavové louky). Dále je diagnostickým druhem vegetace horských trojštětových luk s kakostem lesním as. Geranio sylvatici-Trisetetum flavescentis v rámci svazu Polygono bistortae-Trisetion flavescentis (horské trojštětové louky), ve vegetaci suchých podhorských a horských smilkových trávníků as. Campanulo rotundifoliae-Dianthetum deltoidis v rámci sv. Violion caninae (podhorské a horské smilkové trávníky) a nakonec ve vegetaci širokolistých suchých trávníků mírně teplých oblastí as. Carlino acaulis-Brometum erecti v rámci sv. Bromion erecti (subatlantské širokolisté suché trávníky).
Roztroušený až hojný druh po celém území s těžištěm výskytu v termofytiku a mezofytiku, v oreofytiku je vzácnější.
Obdobně tak na Prostějovsku se jedná o hojný druh. Nicméně v tomto prostoru se nachází kontaktní zóna s chrastavcem Kitaibelovým, takže se zde velmi často setkáme s křížencem mezi těmito druhy, chrastavcem bratislavským (Knautia x posoniensis). Je zde rovněž poměrně častý chrastavec křovištní, takže se zde objevuje i jejich kříženec Knautia x speciosa a výjimkou není ani trojnásobný kříženec Knautia x leucantha. Určování těchto kříženců je však velice subjektivní. Řada populací však vypadá natolik podivně, že o nějaký hybridní roj (primární kříženci + zpětní hybridi) určitě půjde, ale které konkrétní taxony se na jeho vzniku podíleli je velmi nesnadné určit. Proto určení některých jedinců nebo i celých populací je někdy velmi obtížné až téměř nemožné.
Fotografováno: 7. 6. 2013, Drahanské podhůří - Lutotín
