Jdi na obsah Jdi na menu
 


čilimník zelenavý

18. 5. 2016

Chamaecytisus virescens (Kováts ex. Neirl.) Dostál – čilimník zelenavý

-chamaecytisus_virescens-cely.jpg

Keř vysoký 20–70 cm vysoký s dřevnatělými poléhavými, na koncích vystoupavými, hustě kratičce chlupatými větvemi. Letorosty jsou vzpřímené, zpravidla hojně větvené, huňaté, s chlupy přímo a rovnovážně odstálými, často žlutavě až rezavě hnědými. Listy má trojčetné, s 10–15 cm dlouhým řapíkem, dlouze řídce odstále chlupaté. Čepel lístků je eliptická, podlouhlá nebo podlouhle vejčitá, nejčastěji 20–30 mm dlouhá a 5–7 mm široká, na vrcholu zašpičatělá, na líci řídce přitiskle chlupatá nebo olysalá, na rubu hustě přitiskle chlupatá, šedavě zelená, sušením často černající. Jarní květy jsou po 2–3 na brachyblastech loňských větví, květní stopky jsou kratičké, hustě odstále chlupaté. Květy vyvíjející se v létě jsou uspořádány ve strboulech na konci letorostů. Kalich je hustě chlupatý až huňatý. Pavéza je vzpřímená, na vrcholu vykrojená, zpravidla s tmavší skvrnou, na svrchní straně přitiskle chlupatá, křídla jsou podlouhlá a lysá, člunek rovný, lysý nebo na kýlu řídce brvitý. Semeník i lusk je hustě odstále chlupatý. Kvete od května do srpna.

-chamaecytisus_virescens.jpg -chamaecytisus_virescens1.jpg

Možné záměny, variabilita: Dosti podobný je čilimník nízký (Chamaecytisus supinus), s kterým se může potkávat. Odlišuje se méně chlupatými letorosty, které jsou řídce dlouze rovnovážně odstálé a širšími lístky (obvejčité až obkopinaté nebo eliptické). Záměna může hrozit také s čilimníkem rakouským (Chamaecytisus austriacus), který všam má letorosty hustě přitiskle až stříbřitě chlupaté, užší lístky po obou stranách přitiskle chlupaté a sušením nečernající. Taxon sám osobě je dosti variabilní, co se týká tvaru a odění lístků. Předpokládá se, že má hybridogenní původ, což by mělo vysvětlovat to, že některé populace mají znaky připomínající předpokládané rodičovské druhy.

-chamaecytisus_virescens-detail.jpg -chamaecytisus_virescens-detail1.jpg

Středoevropský druh rostoucí od Dolních Rakous na západě, přes jižní Moravu, Slovensko až po Rumunsko na východě. Jižní hranice rozšíření není možné stanovit. Na našem území je rozšířen pouze v prostoru jižní Moravy, nejčastěji v teplé pahorkatině. Výše vystupuje pouze v Bílých Karpatech. Na střední Moravu svým výskytem již nezasahuje. V Červeném seznamu je druh hodnocen jako ohrožený (C3).

Fotografováno: 17.5. 2007, Hustopečská pahorkatina – Želetice, PR Sovince

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář