divizna knotovkovitá pravá
Verbascum lychnitis L. subsp. lychnitis – divizna knotovkovitá pravá
Dvouletá bylina s dlouhým vřetenovitým hlavním kořenem a lodyhou vysokou až 140 cm. Je přímá, mělce rýhovaná, tence bělavě hvězdovitě plstnatá. Listy jsou na svrchu temně zelené, roztroušeně hvězdovitě chlupaté až olysalé, naspodu tence šedobíle plstnaté. Listy přízemní růžice jsou kratičce křídlatě řapíkaté s čepelí podlouhle kopinatou, obvykle 15–30 cm dlouhou a 6–12 cm širokou, na bázi znenáhla klínovitě zúženou, nestejně vroubkovanou až vroubkovaně pilovitou, na vrcholu tupě špičatou. Lodyžní listy se od báze postupně zmenšují, horní lodyžní listy jsou kopinaté, dlouze zašpičatělé, běloplstnaté. Květenství je bohatě latovitě větvené s větvemi šikmo nevýrazným obloukem odstálé. Řídké lichoklasy jsou tence běloplstnaté, složené z 2–8květých, mírně oddálených nebo splývajících svazečků. Listeny jsou úzce kopinaté až čárkovité, stejně dlouhé jako svazečky (v horní části květenství kratší). Kalich je až k bázi členěný v čárkovitě kopinaté 3–3,5 mm dlouhé, bělavě plstnaté, později olysávající cípy. Koruna je kolovitá, asi 12–18 mm v průměru, živě nebo bledě žlutá, jemně průsvitně tečkovaná, vně řídce hvězdovitě chlupatá. Tyčinky jsou ± stejného tvaru, především dolní bělavě vousaté. Kvete slabě vonnými květy od června do srpna, plodem jsou vejcovité tobolky.
Možné záměny, taxonomická poznámka: Habituelně podobné druhy Verbascum chaixii a nigrum se odlišují fialově chlupatými nitkami tyčinek. V úvahu přichází ještě záměna s Verbascum speciosum, která je ale habituelně odlišná s listy svrchu hustě plstnatými, na bázi výrazně ouškatě objímavými a výrazně většími květy. Na našem území se kromě popisovaného nominátního poddruhu odlišuje ještě subsp. moenchii, která se vyznačuje bílou korunou, oranžově žlutými tyčinkami a nevonnými květy. Jedná se o taxon vyskytující se v západní části areálu druhu a na našem území je znám ze západních Čech.
Roste na výslunných travnatých a skalnatých stráních, výhřevných svazích, náspech a svazích podél komunikací, v lesních lemech a na světlinách listnatých lesů, často i v okolí lomů na mírně suchých až vysýchavých, často mělkých, slabě zásaditých až kyselých půdách s různým obsahem živin na rozmanitém geologickém podloží. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem kostřavové vegetace středočeských a severočeských minerálně bohatých skal asociace Seselio ossei-Festucetum pallentis v rámci svazu Alysso-Festucion pallentis (hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou), dále ve vegetaci středočeských a severočeských skalních stepí s kostřavou walliskou as. Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae v rámci sv. Festucion valesiacae (úzkolisté suché trávníky) a diagnostickým druhem je také ve vegetaci lemů s třemdavou bílou as. Geranio sanguinei-Dictamnetum albae v rámci sv. Geranion sanguinei (suché bylinné lemy).
Vyskytuje se hojně až roztroušeně v celém termofytiku, kde absentuje pouze v Bílých Karpatech. V mezofytiku je výskyt velmi nerovnoměrný, hojně roste v teplejším mezofytiku jižních Čech a jihozápadní Moravy (typická především pro kaňony řek), spíše vzácná je v severních a východních Čechách. Prakticky chybí na většině území Českomoravské vrchoviny, severní a východní Moravy a ve vyšších horských polohách. Do těchto území bývá jen vzácně zavlékána.
Na Prostějovsku poměrně vzácný a lokální druh, který je svým výskytem omezen téměř výhradně na okolí Plumlova. Dřívější uváděný výskyt v Nectavském údolí nebyl nověji ověřený, ale výskyt je zde možný.
Fotografováno: 13. 6. 2008, Drahanské podhůří – Ohrozim, PP Čubernice
