ČSOP ZO Hořepník

Biscutella laevigata subsp. varia (Dumort) Rouy et Foucaud – dvojštítek hladkoplodý proměnlivý

Rod Biscutella L. – dvojštítek z čeledi brukvovitých zahrnuje asi 45 druhů rozšířených především ve Středozemí. Samotný dvojštítek hladkoplodý je velmi proměnlivý polymorfní druh, který je členěný do řady intraspecifických taxonů. Pro naši potřebu postačí informace, že se na základě ploidního stupně vylišily dva taxony na poddruhové úrovni: tetraploidní subsp. laevigata a diploidní subsp. varia.

Jedná se o vytrvalou bylinu se silným kořenem. Lodyha je přímá, nejčastěji 20–40 cm vysoká, v dolní části hustě chlupatá, výše řidčeji chlupatá a v horní části zcela lysá. Přízemní listy jsou v husté růžici, zpočátku k zemi přitisklé, úzce obkopinaté až obkopinaté, na bázi zvolna klínovitě zúžené, někdy přecházející v nezřetelný řapík, na vrcholu jsou špičaté, celokrajné nebo oddáleně drobně až hustě zubaté, někdy i laločnaté, po obou stranách hustě chlupaté, vzácně olysalé. Lodyžní listy jsou úzce obkopinaté až čárkovité, širší bází přisedlé, někdy s malými oušky, zubaté nebo celokrajné. Kališní lístky jsou 2–3 mm dlouhé, odstálé, vakovitě nevyduté. Korunní lístky jsou 4–6 mm dlouhé, žluté. Kvete od května do července, plodem je lysá šešulka s hnědými semeny.

Možné záměny, variabilita: Na našem území se jiný druh dvojštítku nevyskytuje a záměna za jinou „brukev“ není příliš pravděpodobná.

Roste na skalách, kamenitých svazích, sutích nebo na písčinách, v řídkých křovinách a borech nejčastěji na výslunných místech. Preferuje bazické až neutrální podloží jako jsou vápence, vápnité pískovce a slepence, bazické vyvřeliny, fylity a hadce. Výskyty na kyselých horninách jsou ojedinělé. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem kostřavové vegetace středočeských a severočeských minerálně bohatých skal asociace Seselio ossei-Festucetum pallentis v rámci svazu Alysso-Festucion pallentis (hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou), suchých perikarpatských pěchavových trávníků as. Minuartio setaceae-Seslerietum caeruleae a pěchavových trávníků na hadci as. Asplenio cuneifolii-Seslerietum caeruleae v rámci sv. Diantho lumnitzeri-Seslerion (pěchavové trávníky). V neposlední řadě je diagnostickým druhem vegetace hadcových borů suchých oblastí as. Thlaspio montani-Pinetum sylvestris v rámci sv. Erico carneae-Pinion (středoevropské bazifilní podhorské bory).

Na našem území vzácný taxon, který má asi nejvíce lokalit ve středních Čechách v blízkém okolí Prahy, pak roste již jen ojediněle mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem a na Mimoňsku v Hradčanských stěnách. Na Moravě existuje jen několik izolovaných početnějších výskytů, konkrétně u Znojma v údolí Dyje, na Pavlovských kopcích, na hadcích v údolí Jihlavy od Ivančic až po Mohelno, v Moravském krasu a na Štramberku. Izolovaně pak roste ještě na Malhostovické pecce u Kuřimi. Nověji neověřené jsou výskyty u Břeclavi a Hodonína. Patří k zákonem chráněným, ohroženým druhům naší květeny (LC, C3, §3).

Na Prostějovsku se druh nevyskytuje a ani o výskytu v minulosti neexistují žádné údaje.

Fotografováno: 14. 5. 2008, Znojemsko-brněnská pahorkatina – Dukovany, PR Dukovanský mlýn