ČSOP ZO Hořepník

Corydalis cava (L.) Schweigg. et Körte subsp. cava – dymnivka dutá pravá

Vytrvalá bylina s podzemní velkou a dutou hlízou, která má kořínky na celém povrchu. Lodyha je přímá, obvykle 10–35 cm vysoká, jednoduchá, často hnědočerveně naběhlá, při bázi bez šupinovitého listenu. Lodyžní listy jsou 2–3, dlouze řapíkaté, v obrysu široce trojúhelníkovité, 2x trojčetné, modravě zelené. Lístky jsou klínovitě obvejčité, s různě hluboko laločnatými až členěnými, obvejčitými nebo obkopinatými, vpředu tupými nebo až špičatými úkrojky. Květenství je 8–20květý hrozen, který značně převyšuje listy a zůstává i za plodu přímý. Listeny jsou vejčité nebo skoro eliptické, celokrajné, většinou sivomodře naběhlé. Květy jsou 18–28 mm dlouhé, lila nachové, bílé, žlutobílé, řidčeji také růžové, tmavomodré nebo hnědavě nachové. Ostruha je rovnovážná nebo šikmo dolů sehnutá, na konci pravoúhle dolů ohnutá. Kvete od března do května, plodem je tobolka.

Možné záměny, variabilita: Z našich 4 původních druhů dymnivek přichází v úvahu záměna s poměrně vzácnou dymnivkou nízkou (Corydalis pumila), která má také celokrajný listen. Dobře se však odliší charakterem květenství, které je převislé, chudokvěté (3–6 květů) a květy jsou daleko menší. Další naše druhy dymnivek mají různou mírou členěný listen a záměna je tak nepravděpodobná.

Ve střední Evropě se druh rozpadá na tři poddruhy, u nás ale roste jen popisovaná nominátní subspecie. Variabilní je především ve tvaru listových úkrojků a barvě květů. Jednotlivé odchylky však nemají žádnou taxonomickou hodnotu.

Druh světlých a humózních hájů a lužních lesů, smíšených listnatých lesů a křovin (zejména lískových). Vyžaduje humusem bohaté půdy. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem středoevropských tvrdých luhů nížinných řek asociace Ficario vernae-Ulmetum campestris v rámci svazu Alnion incanae (údolní jasanovo-olšové luhy a tvrdé luhy nížinných řek). Často se vyskytuje také v dubohabrových hájích sv. Carpinion betuli a květnatých bučin sv. Fagion sylvaticae.

Na našem území se vyskytuje roztroušeně, místy i hojně na většině území, ale v některých oblastech je vzácná nebo může i chybět. Častá je především v nivách větších řek a v územích s výskytem humózních listnatých lesů (např. Bílé Karpaty, východní část Čech, Moravský kras, severovýchodní část Moravy). Vzácná je na Českomoravské vrchovině, v jižní části Čech a na části střední Moravy.

Prostějovsko patří k oblastem, kde druh téměř chybí. V podstatě jediné údaje o výskytu jsou z PR Průchodnice na Kladecku, které se podařilo v roce 2018 ověřit. Roste zde v několika desítkách exemplářů zejména v blízkém okolí vápencového výchozu s jeskyní. Další nebližší lokality jsou známé v lužních lesích podél Moravy a Bečvy nebo v Moravském krasu.

Fotografováno: 30. 3. 2008, Pardubické Polabí – Dvakačovice u Hrochova Týnce a 23. 4. 2010, Českomoravská vrchovina – Havlíčkobrodsko, Štoky