hadí mord nachový
Scorzonera purpurea L. - hadí mord nachový
Vytrvalá sivozelená bylina s válcovitým, nanejvýš 1 cm tlustým oddenkem. Lodyha je jedna, přímá, 10–50 cm vysoká, zpravidla lysá, jen pod úbory (vzácně i na bázi) pavučinatě vlnatá, olistěná. Přízemní listy jsou přisedlé, čárkovité a žlábkovité, na hřbetě kýlnaté, celokrajné, 10–25 cm dlouhé. Lodyžní listy jsou poněkud kratší, na bázi objímavé. Úbory mají 2–3 cm v průměru, otevírající se v dopoledních hodinách v počtu 2–4. Zákrov je vejcovitý tvořený 10–16 listeny. Vnější zákrovy jsou vejčité, vnitřní čárkovitě kopinaté. Liguly jazykovitých květů jsou 1,5–2x delší než zákrov, světle růžové až světle fialové, slabě vonící po vanilce. Kvete od konce května a v červnu, plodem je válcovitá nažka. V našich podmínkách v době květu nezaměnitelný druh.
Roste v teplomilných trávnících, lesních lemech a ve světlých dubových a borových lesích. Preferuje hlubší, težší a vysýchavé vápnité půdy na spraších, slínovcích a jílovcích, vzácněji na vápnitých pískovcích. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem bělokarpatských luk asociace Brachypodio pinnati-Molinietum arundinaceae v rámci svazu Bromion erecti (širokolisté suché trávníky).
Druh je na našem území rozšířen ve dvou samostatných arelách v termofytiku Čech a Moravy. Česká leží především v okolí Podřipska, jednotlivými lokalitami zasahuje do Českého středohoří a do mezofytika v Polomených horách. Další skupinu lokalit najdeme v Českém krasu, další spíše izolované lokality najdeme mezi Rožďalovicemi a Kolínem a na Křivoklátsku. Na Moravě roste především v Jihomoravské pahorkatině a v západní části Bílých Karpat. Jednotlivé lokality najdeme u Mikulova, v Milovickém lese a v lese Dúbrava u Hodonína. Nejseverněji zasahuje ojedinělými lokalitami až k Rousínovu. Patří k poměrně vzácným druhům, v Červeném seznamu je druh hodnocený jako silně ohrožený, je také chráněný zákonem (C2 b, §3).
Fotografováno: 15.5. 2008, Bílé Karpaty – NPR Čertoryje a 8.5. 2010, Maďarsko - Gánt
