hadí mord nízký
Scorzonera humilis L. - hadí mord nízký
Vytrvalá bylina s jednou přímou lodyhou vysokou 5–50 cm, zpravidla jednoduchou (vzácně chudě větvenou), na bázi a pod úbory často pavučinatě vlnatou. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou ploché, obvejčité, obkopinaté až čárkovitě obkopinaté (někdy dosti podobné listům jitrocele), do 30 cm dlouhé a 5 cm široké. Celokrajné, na bázi zúžené v nepříliš výrazný řapík. Listy jsou v mládí vlnaté, postupně ale olysávající. Úbory mají kolem 4 cm v průměru s v mládí pavučinatým zákrovem. Plodem je válcovitá nažka. Kvete od května do července.
Poznámka: K zajímavostem patří, že květy hadího mordu jsou často napadány snětí (níže na fotce) Microbotryum scorzonerae (Alb. & Schwein.) G. Deml & Prillinger. Ta je z území ČR známa z hadího mordu nachového (sbírána u Čejče) a pak z hadího mordu nízkého z VÚ Březina, Skřípovského boří u Skřípova, PP V chaloupkách a z Velké Kotliny v Jeseníkách (Kokeš in verb.).
Jeho biotopem jsou vlhké louky a pastviny, meze, řidčeji také světlé dubové lesy, vzácně i kary. Dává přednost minerálně bohatším půdám s neutrální až mírně kyselou reakcí na výslunných až polostinných stanovištích. Je diagnostickým druhem společenstev svazu Violion caninae a Molinion, objevuje se také vzácněji ve společenstvech svazů Caricion fuscae, Genistion a Quercion petraea.
V ČR roste především v Čechách, kde je roztroušený, místy i hojnější. K oblastem s hojnějším výskytem patří především jižní a jihozápadní Čechy a přiléhající (JZ) část Českomoravské vrchoviny, lokálně je hojnější i v západních Čechách a v prostoru Žďárských vrchů a Železných hor. Na Moravě je celkově vzácnější s více lokalitami jen v Nízkém Jeseníku a na Drahanské vrchovině. Prakticky chybí na jižní Moravě a v karpatské části Moravy. V Červeném seznamu je hodnocený jako druh vyžadující pozornost (C4a).
Na Drahanské vrchovině se vyskytuje jen ve výše položených polohách, kde roste vzácně až roztroušeně zejména v okolí obcí Skřípov, Niva, Protivanov, Kořenec, Žďárná a Horní Štěpánov. Typickým biotopem jsou smilkové louky (sv. Violion caninae) a sušší partie vlhkých a střídavě vlhkých luk. Zvládá přežívat i na fragmentech původních biotopů (např. meze polních cest). V níže položených, teplejších a zkulturněných oblastech Drahanského podhůří a na Hané úplně chybí.
Fotografováno: 28.5. 2005, Drahanská vrchovina – PP Nivské louky; 23.5. 2006 a 22.5. 2011 – Horní Štěpánov (PP V Chaloupkách, louka za Větřákem)
