Jdi na obsah Jdi na menu
 


hořec hořepník

7. 8. 2013

Gentiana pneumonanthe L. - hořec hořepník

  -gentiana_pneumonanthe-cely.jpg -gentiana_pneumonanthe-cely1.jpg

Vytrvalá bylina s dlouhým, tlustým, hnědavým oddenkem. Lodyh má několik, přímých až krátce vystoupavých, obvykle do 50 cm vysokých. Jsou rovnoměrně olistěné čárkovitými až čárkovitě kopinatými listy, které jsou na bázi znenáhla zúžené až zaokrouhlenou bází přisedlé. Květenství je nevětvené, chudokvěté, složené často jen z vrcholové skupiny 2–5 květů, po 1–2 květech bývá také v úžlabí listenů. Květní stopky jsou krátké, květní obaly 5četné. Kalich je zvonkovitý až zvonkovitě nálevkovitý s čárkovitými cípy kratšími než korunní trubka. Koruna je zvonkovitě nálevkovitá, sytě azurově modrá (vzácně bílá), obvykle při bázi a v podélných světlejších pruzích zelenavě tečkovaná. Kvete od července do září.

  -gentiana_pneumonanthe.jpg -gentiana_pneumonanthe1.jpg

Je druhem nehnojených, střídavě vlhkých bezkolencových luk a pastvin, dále roste na lesních světlinách, pasekách a v lemech na čerstvě vlhkých až vlhkých, minerálně bohatších půdách neutrální až zásadité reakce, často s kolísající hladinou podzemní vody. Nejčastěji se uplatňuje ve vegetaci střídavě vlhkých luk svazu Molinion caerulae.

  -gentiana_pneumonanthe-kvet.jpg -gentiana_pneumonanthe-kvet1.jpg

Roste téměř na celém území v nižších a středních polohách (nezasahuje do vyšších poloh oreofytika), zejména v územích s častějším výskytem vlhkých úvalových a slatinných luk a pánví s rybníky. Dříve místy i hojnější, dnes vzácný, lokálně až roztroušený. Zákonem chráněný, silně ohrožený, velmi ozdobný druh naší květeny (C2 t, §2).

          -gentiana_pneumonanthe-detail.jpg -gentiana_pneumonanthe-list.jpg              -gentiana_pneumonanthe-vyrez.jpg

Na Prostějovsku velmi vzácný druh nejen dnes, ale i v minulosti. Pokud nepočítáme roztroušený výskyt na několika místech ve VÚ Březina, je recentně znám už jen z PR Uhliska u Horního Štěpánova (stabilní výskyt kolem 10 trsů). Nověji nepotvrzené jsou údaje o výskytu u Otinovsi (2007 – břeh potoka) a u Skřípova (2004 – lesní louka, v roce 2005 zalesněna). Historicky je uváděn z lokality Javorník u H.Š. (Továrek 1966; zřejmě u pramenů Úsobrnky – lokalita zanikla koncem 60. let 20. století při melioracích) a velmi starý, blíže nelokalizovaný údaj se vztahuje ke Klužínku u Konice a Kladkám (Sedláček in Podpěra 1911).

Fotografováno: 20.8. 2006, Drahanské podhůří – VÚ Březina; 10.8. 2008 a 8.8. 2009, Drahanská plošina – PR Uhliska