hruštice jednostranná
Orthilia secunda (L.) House – hruštice jednostranná
Po hruštičkách, jednokvítku a zimozelenu jde o posledního zástupce čeledi Pyrolaceae – hruštičkovité, rostoucí na našem území. Rod Orthilia Rafin. - hruštice, u něhož je také známa endomykorhiza, zahrnuje pouze jeden druh rozpadající se na několik poddruhů s těžištěm výskytu v mírném a boreálním pásmu severní polokoule.
Jedná se o vytrvalou bylinu s vystoupavou, od báze větvenou lodyhou, úzce křídlatě hranatou, lysou. Listy jsou vejčité až eliptické, 2–3 cm dlouhé, na okraji drobně vroubkované, na vrcholu zašpičatělé, kožovité, světle zelené a slabě lesklé. Květenství je zpočátku převislý, později vzpřímený, nejčastěji 15–25květý hrozen. Kališní cípy jsou trojúhelníkovité, na okraji brvité, korunní lístky vejčité, zelenobílé, vzpřímené. Plodem je kulovitá tobolka s vejcovitými semeny. Kvete v červnu a červenci.
Druh světlých lesů (bory, doubravy, ale i smrčiny) se zapojeným mechovým patrem, roste i na lesních okrajích a okrajích či příkopech lesních cest na humusem bohatých, kyselých i bazických půdách, od nížin do hor. Vyskytuje se roztroušeně po celém území, v některých územích s nižší frekvencí výskytu (např. jižní Morava). V Červeném seznamu je hodnocena jako ohrožený druh (C3).
Na Prostějovsku roztroušeně až vzácně se vyskytující druh v zalesněných částech regionu s vesměs chudými populacemi. Dá se říci, že ze všech hruštičkovitých je nejhojnější. V odlesněné krajině Hané prakticky chybí.
Fotografováno: 20.6. 2008, Hornosázavská pahorkatina – Světlá nad Sázavou, Žebrákov a 7.7. 2010, Krušné hory – mezi Jáchymovem a Klínovcem