hvězdnice chlumní
Aster amellus L. subsp. bessarabicus (Rchb.) Soó – hvězdnice chlumní velkoúborná
[syn. Aster scepusiensis Kanitz]
Vytrvalá bylina s krátkým, tlustým, válcovitým, chudě větveným oddenkem. Lodyhy jsou jednotlivé, zřídka po několika, krátce vystoupavé nebo přímé, nejčastěji 20–50 cm vysoké, často červeně naběhlé. Listy jsou střídavé, po obou stranách krátkými chlupy drsné, dolní a střední obkopinaté až obvejčité, tupé nebo tupě špičaté, v nezřetelný řapík zúžené, celokrajné až oddáleně zubaté. Horní jsou podlouhlé až kopinaté, zúženou bází přisedlé, špičaté, celokrajné. Úbory mají v průměru 34–56 mm, uspořádané v chudém koncovém chocholičnatém hroznu. Zákrovní listeny jsou střechovitě uspořádané, špičaté až krátce zašpičatělé, v horní polovině odstálé, jemně dřípené, většinou s úzkým, fialovým, krátce brvitým lemem. Okrajové jazykovité květy jsou modré, 16–24 mm dlouhé, na špičce se 3–4 zoubky. Kvete od července do října, plodem je přitiskle chlupatá, ochmýřená nažka.
Taxonomická poznámka: Taxonomicky nejednotně v našich podmínkách chápaný taxon, který je ještě v relativně novém vydání Květeny ČR 7 uveden jako samostatný druh Aster scepusiensis. Podle dnešního pojetí je taxon hodnocen pouze jako poddruh druhu Aster amellus. Rozlišovacích znaků od nominátního poddruhu, který roste jen v Čechách, není mnoho a omezují se v podstatě jen na tupost a špičatost zákrovních listenů (subsp. bessarabicus je má více špičaté). Liší se také počtem chromozómů, kdy námi popisovaný poddruh je hexaploid (2n = 54). Vzhledem k tomu, že dané typy vykazují zřetelnou geografickou vazbu, má smysl je odlišovat, ale korelaci mezi ploidií a morfologickými znaky je potřeba dále studovat.
Roste na výslunných stráních, na skalních stepích a v lesostepích na výhřevných, vysychavých, minerálně silných, písčitých až hlinitých půdách. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem vegetace panonských širokolistých suchých trávníků asociace Polygalo majoris-Brachypodietum pinnati v rámci svazu Cirsio-Brachypodion pinnati.
Areál taxonu zahrnuje střední a východní Evropu (ČR, Slovensko, Rakousko, Rusko, zřejmě také Maďarsko, Rumunsko a Srbsko). V rámci ČR se vyskytuje pouze na Moravě v Panonském termofytiku a vzácně v navazujícím teplém mezofytiku. Lokálně může být i docela hojná. V Červeném seznamu je uvedena v kategorii ohrožených druhů (C3).
Na Prostějovsku je taxon svým výskytem vázán na teplé oblasti Hanácké pahorkatiny s přesahem do nejnižších poloh navazujícího Drahanského podhůří. Roste zde na spraši nebo na vápencovém podloží Vekého Kosíře. Nejpočetnější populace najdeme právě ve vápencové části Kosíře (Růžičkův lom, Vápenice) a v okolí Ondratic a Brodku u Prostějova.
Fotografováno: 11.8. 2012, Hanácká pahorkatina - Ondratice
