kakost měkký
Geranium molle L. – kakost měkký
Jednoletá až dvouletá bylina s kůlovitým kořenem, z jehož hlavy vyrůstá mohutná růžice trvale zelených přízemních listů a několik přímých nebo vystoupavých lodyh. Lodyhy jsou 10–35 cm dlouhé, slabě větvené, s hustým oděním krátkých rovnovážně odstávajících chlupů, žláznatých chlupů a řídkých jemných dlouhých chlupů. Přízemní listy jsou i s řapíkem dlouhé až 20 cm, oděným obdobně jako lodyha, s čepelí v obrysu okrouhle ledvinitou, dlanitě 7–9dílnou, s úkrojky obvejčitými, ostře 3–5laločnatými, s tupě špičatými zuby, až 7,5 cm široké a 4 cm dlouhé, na líci jen roztroušeně, na rubu hlavně na žilkách a na okraji chlupatou. Lodyžní listy jsou většinou střídavé, nahoru se zmenšující, s řapíkem zkracujícím se až u horních listů na 1–2 mm. Čepel má užší úkrojky a hlubší zářezy než u přízemních listů a také její odění je hustší včetně žláznatých chlupů. Dvoukvěté vidlany vyrůstají v úžlabí vstřícných listenů, u střídavých proti listenům stojící, na stopkách 7–30 mm dlouhých, oděných podobně jako lodyha, se čtyřmi drobnými, často rozeklanými chlupatými listenci a nestejně rozkvétajícími květy. Po odkvětu se stopky prodlužují. Kališní lístky jsou kopinatě vejčité, korunní lístky jsou obkopinatě vejčité, na vrcholu ostře vykrojené, v krátký nehet na bázi zúžené a nad ním na okraji brvité, purpurové, na bázi a na rubu světlejší. Kvete od května do srpna, plodem je zobanitý plod. Semenná pouzdra gynecea jsou lysá, příčně vrásčitá. Zobanitý plod je 13–15 mm dlouhý se zobanem hustě krátce chlupatým a žláznatým. Semena jsou světle hnědá s jemnou dolíčkovitou skulpturou.
Možné záměny: Záměny bývají poměrně časté především s podobným a hojným kakostem maličkým (Geranium pusillum). Tomuto druhu ale v odění chybějí dlouhé jemné krycí a kratší žláznaté chlupy. Odlišný je také charakter semenných pouzder, která jsou u tohoto druhu hladká. Podobné odění (dlouhé chlupy) má také kakost pyrenejský (Geranium pyrenaicum), který má ale výrazně větší listy, korunní lísty jsou zřetelně delší než kalich a hladká semenná pouzdra.
Roste na travnatých místech, písčinách, u cest a podél železničních tratí, na pastvinách, úhorech, mezích a v parcích. Mírně teplomilný druh vyžaduje dočasně vysýchavé, živinami nepříliš bohaté (snáší dusíkaté sloučeniny), slabě kyselé půdy a polostín. Pro žádnou vegetační jednotku není diagnostickým druhem. Nejčastěji se vyskytuje v trávnících svazu Cynosurion cristati a ruderální vegetaci sv. Sisymbrion officinalis.
Na našem území se tento archeofyt vyskytuje poměrně vzácně v teplejších oblastech. Má také oceaničtější chrakter rozšíření, proto je častější v Čechách než na Moravě. Relativně nejvíce lokalit bylo zaznamenáno ve východních a středních Čechách, v Rakovnické pahorkatině, na Moravě pak především v jižní a jihovýchodní části. Patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny (NT, C2t), i když v poslední době lokalit mírně přibývá a stupeň ohrožení je objektivně asi o stupeň nižší (C3).
Na Prostějovsku byl potvrzen výskyt teprve nedávno, v roce 2020 v Olšanech u Prostějova. V roce 2024 byl nalezen v Baldovci. Historicky je znám z Kosíře (Deyl 1998), ale nevíme, zda je údaj doložen herbářovou položkou a určení druhu správné. Vzhledem k jeho postupnému šíření je ale objevení dalších lokalit na Prostějovsku otázkou času.
Fotografováno: 31. 5. 2016, Hustopečská pahorkatina - Hustopeče
