Jdi na obsah Jdi na menu
 


kociánek dvoudomý

4. 1. 2013

Antennaria dioica (L.) Geartn. - kociánek dvoudomý

-antennaria_dioica-porost.jpg

Vytrvalá dvoudomá bylina z čeledi hvězdnicovitých – Asteraceae. Má dřevnatý, zpravidla větvený oddenek s četnými olistěnými sterilními nadzemními výběžky. Lodyha je přímá, 5 – 30 cm vysoká, rovnoměrně olistěná, běloplstnatá. Přízemní listy jsou nahloučené v přízemní růžici s celokrajnou čepelí přecházející v nevýrazně diferencovaný řapík. Listy jsou hustě běloplstnatě chlupaté (na líci někdy olysávající), lodyžní jsou střídavé, přisedlé uťatou bází. Úbory jsou drobné v počtu 2 – 6, nahloučené v chocholičnatém květenství. Oboupohlavné květy (přičemž jsou funkční pouze samčí) mají obvykle růžovou až červenofialovou barvu (vzácně bílou), samičí květy mají niťovitou korunu obvykle bíle zbarvenou (vzácně růžově a červenofialově). Plodem je hladká, lesklá, světle hnědá, ochmýřená nažka. Kvete od května do července.

       -antennaria_dioica-cely.jpg -antennaria_dioica-cely1.jpg

-antennaria_dioica-ruzice.jpg

Je druhem světlých lesů, zejména borů a borových doubrav, lesních lemů, pasek, vřesovišť, smilkových luk a mezí na vysýchavých až čerstvě vlhkých, mělkých a živinami chudých půdách na silikátových podkladech. Je diagnostickým druhem svazů Genistion a DicranoPinion, častý je také ve společenstvech svazů Genisto germanicaeQuercion a řádu Nardetalia.

       -antennaria_dioica-kvety.jpg -antennaria_dioica-kvety1.jpg

           -antennaria_dioica-detail1.jpg -antennaria_dioica-detail.jpg

Kociánek byl dříve poměrně častý v lesnatějších částech mezofytika a oreofytika. V uplynulých asi 30 letech byl zaznamenán značný úbytek lokalit a především v termofytiku je dnes druh velmi vzácný, jinde vzácný až pomístně roztroušený. V Červeném seznamu je hodnocený jako silně ohrožený druh (C2 t), zákonem chráněný není.

   -antennaria_dioica-lodyha.jpg -antennaria_dioica-vyrez.jpg

Na Prostějovsku dříve roztroušený druh především v Drahanském podhůří, ale také ve vrcholové části Drahanské vrchoviny na vřesovištích a smilkových loukách. Dnes je možno jeho výskyt hodnotit jako vzácný, většina známých populací je dosti chudá. Nejčastěji se dá najít v Drahanském podhůří, kde byly v posledních letech (po roce 2004) potvrzeny lokality: Lutotín (acidofilní teplomilná doubrava), u Krumsína (světlý jehličnatý les), Malá horka u Vícova (okraj acidofilního trávníku), VÚ Březina (okraj acidofilní doubravy). Jen velmi vzácně byl potvrzen i ve vyšších polohách: u Baldovce (jehličnatý les), u Žďárné (fragment smilkového trávníku) a u Benešova (smilkový trávník). V termofytiku je dlouhodoběji znám jen výskyt v PR Malý Kosíř (vřesoviště) a nověji také u Ondratic (rozvolněný trávník).

Fotografováno: 27.5. 2006, Drahanské podhůří – VÚ Březina; 29.5. 2006 a 7.6. 2010, Drahanská plošina – Benešov; 18.6. 2006, CHKO Bílé Karpaty – PP Cestiska a 12.5. 2010, Českomoravská vrchovina – Zašovice, PP Pod Kamenným vrchem

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář