koniklec luční český
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Skalický – koniklec luční český
Vytrvalá bylina s vícehlavým oddenkem. Celá rostlina je bělavě chlupatá. Lodyha je za květu 8–15 cm dlouhá, v horní části nicí, za plodu pak až 20 cm vysoká a vzpřímená. Listy jsou nepřezimující, v přízemní růžici po 3–5, v době květu již většinou dobře vyvinuté, s řapíky v bazální části zakřivenými, obvykle kratšími nebo zdéli čepele. Čepel je v obrysu vejčitá až vejčitě kopinatá, většinou s lístky a lístečky netvořící jedu rovinu, 1–2x lichozpeřená s 3–5 jařmy s lístky, popř. s lístečky 1–2x zpeřenými. Úkrojků bývá 100–200, jsou čárkovité až podlouhlé, 1–3 mm široké, většinou náhle zúžené do špičky. Květy jsou válcovité, při dokvétání až zvonkovité, tmavě fialové, vzácněji tmavě karmínové, nicí. Okvětní lístky jsou eliptické, tři vnější někdy kratší než vnitřní, 15–30 mm dlouhé a 7–12 mm široké, na vrcholu zřetelně jen ohnuté. Kvete od března do května, plodem je nažka.
Taxonomická poznámka, možné záměny: Koniklec luční [Pulsatilla pratensis (L.) Mill.] se rozpadá do čtyř poddruhů. Popisovaný poddruh je endemitem střední Evropy. Kromě našeho území se vyskytuje ještě v Německu, Rakousku, Maďarsku a Polsku. Nominátní subsp. pratensis roste v baltských zemích, subsp. hungarica pak v Maďarsku, severním Rumunsku a jižním Slovensku (i když podle Flóry Slovenska III zde P. pratensis vůbec neroste?) a subsp. ucrainica na Ukrajině a středním Povolží. Samotný druh je u nás v době květu nezaměnitelný. V případě, že nemáme k dispozici květy, uvádí literatura znak v šířce úkrojků přízemních listů a listenovitého útvaru (P. pratensis – úkrojky a listenovitý útvar 1–3 mm široké; P. grandis a P. patens – úkrojky 1–7 mm široké, vždy širší než 1 mm široký listenovitý útvar). Použitelnost tohoto znaku v praxi však nejsme schopni posoudit.
Roste v xerotermních travinných porostech, na skalách, lesních okrajích, vzácněji na písčinách nebo ve světlých lesích. Vyžaduje suché nebo vysychavé, mělké, kamenité a písčité půdy. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem kostřavové vegetace středočeských a severočeských minerálně bohatých skal asociace Seselio ossei-Festucetum pallentis v rámci svazu Alysso-Festucion pallentis (hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou), vegetace suchých hercynských pěchavových trávníků as. Carici humilis-Seslerietum caerulae v rámci svazu Diantho lumnitzeri-Seslerion (pěchavové trávníky) a diagnostickým druhem je také pro vegetaci středočeských a severočeských skalních stepí s kostřavou walliskou as. Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae v rámci sv. Festucion valesiacae (úzkolisté suché trávníky).
Na našem území je taxon rozšířen ve dvou oddělených arelách. První je oblast středních a severozápadních Čech, druhou pak jižní a jihozápadní Morava. Výskyty v Čechách jsou lokálně i početnější, na Moravě je daleko vzácnější. Nejzápadnější moravská lokalita zasahuje až téměř k Třebíči (Klučov). Patří k zákonem chráněným, ohroženým a velmi dekorativním druhům naší květeny (VU, C2b, §2).
Na Prostějovsko tento koniklec svým výskytem bohužel nezasahuje. Nejbližší výskyty jsou recentně známé na Vyškovsku z NPR Větrníky a PR Stepní stráně u Komořan.
Fotografováno: 10. 4. 2008, Moravské podhůří Vysočiny – Třebíčsko, PP Klučovský kopec, 27. 4. 2008, Bučovická pahorkatina – Křižanovice, PP Člupy a 2. 5. 2013, Moravské podhůří Vysočiny – Senorady, EVL Údolí Oslavy a Chvojnice
