koniklec velkokvětý
Pulsatilla grandis Wenderoth. - koniklec velkokvětý
Vytrvalá bylina s vícehlavým oddenkem, pokrytá dlouhými bělavými chlupy. Za květu je stonek vysoký do 10 - 15 cm, za plodu se výrazně prodlužuje až do výšky 40 cm. Listy má pouze přízemní vyvíjející se až po odkvětu, jsou 2 – 4x peřenosečné nebo 1 – 2x lichozpeřené s úkrojky širokými jen do 2 – 5 mm. Květy jsou namodralé až bledě fialové, plodem je nažka s dlouhým chlupatým přívěskem. Kvete v březnu a dubnu, často podruhé i na podzim (remontuje).
Roste na suchých trávnících na různě hlubokých půdách na horninách kyselých i zásaditých včetně hadců. Uplatňuje se především ve vegetaci svazu Koelerio – Phleion phleoidis (diagnostický druh) a Hyperico perforati – Sclerantion perennis.
Areál druhu není příliš velký, zahrnuje střední Evropu od České republiky, přes Slovensko, Rakousko, Maďarsko až po severní Srbsko. Dříve uváděný výskyt v Bavorsku patří k jinému taxonu. U nás roste jen na Moravě (v Čechách jen ojediněle vysazen) s těžištěm výskytu na jižní a střední Moravě nejseverněji zasahující na Olomoucko, celkem izolovaně roste také v okolí Švařce na Svratecku. Celkem je známo okolo 200 lokalit, z nichž některé jsou velmi početné (několik tisíc rostlin), ale převažují spíše chudočlenné populace s několika jedinci. Patří k silně ohroženým, zákonem chráněným druhům (C2 b, §2) a zároveň je také Evropsky významným druhem jako tzv. „naturový“ druh.
Poznámka: Koniklec je poměrně dlouhověký druh, který sice tvoří dostatek semen, která ale klíčí jen ve vhodných podmínkách (dostatek volných plošek a mezer ve vegetaci), a proto na neobhospodařovaných lokalitách generativní rozmnožování neprobíhá a dochází jen k vegetativnímu množení pomocí rozpadu trsu. Několika studiemi bylo prokázáno, že velmi pozitivně reaguje na vypalování.
Častým problémem je také okus květů (srnčí a zaječí zvěř) či vyzobávání poupat (např. bažanti). Proto na některých lokalitách bylo přistoupeno k oplocování části populací, aby bylo generativní množení podpořeno. V neposlední řadě dochází často k vyrýpávání trsů zahrádkáři do zahrádek, při kterém dojde zpravidla k poškození kořene a jedinec velmi rychle uhyne. Daleko menší újma přírodě nastane, pokud se z bohatě plodící populace odebere pár semen, která velmi dobře a snadno klíčí.
Na Prostějovsku typický druh kopečků se suchými trávníky (suchobrdků) na Plumlovsku a Kosířsku, nedávno byl nalezen také u Ondratic. Do vyšších poloh nezasahuje. Asi nejpočetnější populace je v PP Vápenice, kde bylo napočítáno kolem 20 000 trsů.
Fotografováno: 7.4. a 10.5. 2007, Hanácká pahorkatina – PP Vápenice; 6.5. 2012, Drahanské podhůří – Plumlov (U Jasénků); 30.3. 2011, Třebíčsko - Rouchovany a 29.3. 2012, Třebíčsko - Vícenice
