konopice pýřitá
Galeopsis pubescens Besser – konopice pýřitá
Jednoletá bylina s krátkým, větveným kořenem. Lodyha je již od báze větvená, pod uzlinami nepříliš ztlustlá, hustě přitiskle pýřitě chlupatá, v horní části často se stopkatými žlázkami s tmavě červeným až černým sekretem. Na hranách má chlupy delší, avšak ne štětinaté. Listy jsou řapíkaté, dlouhé 4–10 cm, široké 1,5–4 cm, s vejčitě kopinatou až vejčitou čepelí, na svrchní straně řídce přitiskle chlupatou, na spodní olysalou až lysou, na okrajích hustě drobně pilovitou s až 20 páry drobných zubů. Lichopřesleny jsou 2–8květé, na vrcholu hlavní lodyhy a postranních větví nahloučené. Čárkovitě kopinaté listeny podobné listům jsou kratší než kalich. Ten je zvonkovitý s mírně vystupujícími žilkami. Kališní cípy jsou odstále chlupaté se stopkatými červeným žlázkami. Koruna je 15–25 mm dlouhá, asi 3x delší než kalich, purpurová, s tmavší purpurovou kresbou na středním laloku dolního pysku (ojediněle také žlutá bez kresby nebo s purpurovou kresbou na středním laloku spodního pysku). Korunní trubka je pýřitě chlupatá. Plodem je hnědá tvrdka s černou mramorovou kresbou.
Variabilita, záměny: U nás se vyskytuje pravděpodobně jen nominátní subsp. pubescens, která je poměrně málo proměnlivá. Vzhled rostliny často odráží ekologické vlastnosti stanoviště a proměnlivé jsou zejména přítomnost a hustota stopkatých žlázek, barva jejich sekretu a tvar listové čepele.
S určováním tohoto druhu problémy nebývají. Od ostatních našich konopic se liší tím, že nemá štětinatě chlupatou lodyhu a má charakteristicky barevnou korunu větší než 2 cm.
Nitrofilní druh rostoucí na všech místech, kde je dostatek dusíku. Jsou to především křoviny, pobřežní houštiny, paseky, lemy cest, rumiště, řidčeji i jako plevel na polích.
Druh střední, jižní a východní Evropy u nás roste roztroušeně, místy i hojně od nížin do hor, vzácně bývá nalézána až v subalpínském stupni.
Na Prostějovsku roste tento druh roztroušeně až hojně jak v prostoru Hané, tak na Drahanské vrchovině.
Fotografováno: 27.7. a 31.8. 2011, Českomoravská vrchovina – Havlíčkobrodsko, Štoky