Jdi na obsah Jdi na menu
 


korálice trojklaná

30. 12. 2012

Corallorhiza trifida Châtel. - korálice trojklaná

Vytrvalá bylina z čeledi vstavačovitých – Orchidaceae. V Eurasii je znám jen jeden druh, centrum rozšíření má rod korálice – Corallorhiza Gagnebin. ve Střední a Severní Americe.

-corallorhiza_trifida-lokalita.jpg

Korálice trojklaná je drobná, nenápadná, nezelená bylina dorůstající výšky 7–20 cm. V zemi má korálovitě větvený bezkořenný oddenek. Lodyhy vyrůstají jednotlivě nebo v malých skupinách, jsou přímé, oblé, lysé, křehké, světle žlutozelené. Listy (jen v dolní polovině lodyhy) jsou šupinovité, pochvovitě zcela objímající lodyhu. Květenství je 2 – 6 cm dlouhý, 2 - 11květý klas. Květenství je řídké s drobnými květy a šupinovitými listenci. Okvětní lístky jsou zelenožluté, často při vrcholu a při okrajích nahnědlé nebo načervenalé. Plodem je nicí, elipsoidní tobolka.

        -corallorhiza_trifida-cela2.jpg -corallorhiza_trifida-cela.jpg

Jejím biotopem jsou stinné lesy (bučiny, dubové pařeziny, smrčiny), lesní prameniště, rašelinné březiny a horská rašeliniště. Vyžaduje silně humózní, vlhké, zásadité i slabě kyselé půdy. V nižších polohách se chová jako výrazně stínomilný druh, v horách roste i na plně osluněných místech.

   -corallorhiza_trifida-cela1.jpg -corallorhiza_trifida-detail.jpg

Na území ČR rostla roztroušeně od nížin do hor, v posledních letech je nalézána jen vzácně, nejčastěji  na Šumavě a střední a severozápadní Moravě. Patří k zákonem chráněným, silně ohroženým druhů. Stejný status ji přiznává i Červený seznam. Jako každá orchidej je chráněna i mezinárodními úmluvami (C2 b, §2, CITES).

       -corallorhiza_trifida-plod.jpg -corallorhiza_trifida-plod1.jpg

Na Prostějovsku velmi vzácný druh známý z posledních let pouze ze dvou lokalit. Tou první je PR Rudka, kde roste velmi vzácně ve vápencové bučině. Druhá lokalita je zrašeliněné zalesněné údolí říčky Bělé pod PR Pavlovské mokřady, kde byla objevena v roce 2004. Pravidelně zde kvete mezi 10–40 rostlinami. Historicky je doložena herbářovou položkou z bučiny v Nectavském údolí (“V Haltýřích”), kterou sebral ing. Kavka v roce 1960 a je uložena v herbáři Muzea Prostějovska.

Fotografováno: 30.10. 2004, 2.6. 2005 a 15.6. 2009, Drahanská plošina – údolí Bělé

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář