kostival hlíznatý
Symphytum tuberosum L. - kostival hlíznatý
Vytrvalá, drsně chlupatá bylina s dlouze plazivým, tenkým, válcovitým oddenkem. Lodyha je přímá, obvykle 20–40 cm vysoká, dutá, hranatá, nekřídlatá s delšími odstávajícími štětinovitými chlupy a kratičkými, háčkovitě zahnutými chlupy. Lodyžní listy jsou vstřícné v počtu 5–7, v dolní části lodyhy dlouze řapíkaté a záhy odumírající. Horní jsou přisedlé s krátce sbíhavou čepelí, která je na svrchní straně hustě přitiskle chlupatá, na spodní straně chlupatá jen roztroušeně delšími odstálými a hustšími krátkými háčkovitými chlupy. Květy jsou v chudokvětých dvojvijanech, koruna je trubkovitě baňkovitá, světle žlutá, květní stopky háčkovitě srstnaté, 3–5 mm dlouhé. Kvete v květnu a červnu, plodem je tvrdka.
Záměny: Druh snadno poznatelný podle drobnějšího vzrůstu a žluté barvy koruny. Druhý náš žlutě kvetoucí kostival (kostival český – Symphytum bohemicum), je statnější, má prostřední a horní lodyžní listy dlouze sbíhavé, nitky tyčinek má stejně široké jako prašníky a tvrdky má lesklé a hladké.
Roste v květnatých dubohabrových a dubolipových hájích, v bučinách nižších poloh, v údolích lesních potoků a lesních kaňonech. Spíše stínomilný druh (nějakou dobu dokáže přežívat i na prosvětlených stanovištích) s optimem výskytu na čerstvě vlhkých, zásaditých až slabě kyselých, dobře provzdušněných půdách. Je diagnostickým druhem karpatských dubohabřin asociace Carici pilosae-Carpinetum.
V ČR je rozšířen především ve východní části Moravy (karpatský prvek) a ve Slezsku, poměrně hojný je také v Prebohemiku v prostoru mezi Brnem a Moravskými Budějovicemi, v Podyjí a Moravském krasu. V Čechách je pak vzácnější, hojnější jen v jižních Čechách, odkud dosahuje souvisleji údolím Vltavy až ku Praze. Více lokalit existuje ještě v Labském a Lovečkovském středohoří. Do východních Čech (zejména okolí Chocně) pak vyzařuje několika lokalitami ze střední Moravy. Jinde jsou jen ojedinělé lokality nebo chybí.
Na Prostějovsku vzácný druh, s několika nahodile roztroušenými lokalitami s chudými populacemi. Znám je např. z PP Blátka u Vranovic, PP Vitčický les, od Ptenského Dvorku, Slatinek a z VÚ Březina.
Fotografováno: 17.4. 2009, Střední Poorličí – Choceň, podél Tiché Orlice a 5.5. 2011, Drahanské podhůří – Ptenský Dvorek, u levostranného přítoku Romže
