Jdi na obsah Jdi na menu
 


kostřava vláskovitá

3. 9. 2014

Festuca filiformis Pourr. - kostřava vláskovitá

Evropský druh kostřavy rozšířený od Španělska po jižní Norsko, na jihu zasahuje až do severní Itálie, na východ až k úpatí Kavkazu. Je to vytrvalá, trsnatá, zelená tráva s přímými a hladkými stébly. Přízemní listy jsou nápadně tenké, vláskovité až štětinovité. Lodyžní listy jsou svinuté, jazýček dosahuje délky nanejvýš 0,5 mm. Květenství je chudá, 2–4 cm dlouhá lata. Klásky jsou 3–5květé, 4,5–5,5 mm dlouhé, pluchy lysé, bez osin nebo nanejvýš s kraťoučkými osinkami (max. do 3 mm dlouhými).

  -festuca_filiformis-cela.jpg -festuca_filiformis-cela1.jpg

Možné záměny: Patří do okruhu kostřavy ovčí (Festuca ovina agg.), které je také nejpodobnější. Samotná kostřava ovčí se odlišuje přítomností osin alespoň 0,5 cm dlouhými a podstatně širšími listy. Na průřezu listem vypadají stejně, po obvodu listu mají souvislý sklerenchymatický prstenec.
Možná záměna připadá v úvahu ještě s kostřavou ametystovou (Festuca amethystina), která má také bezosinné klásky. Liší se ovšem sivozelenými, nápadně dlouhými listy a průřezem listu (samostatné sklerenchymatické pruhy). Dalším bezosinným druhem je ještě kostřava pochvatá Dominova (Festuca vaginata subsp. dominii), která ale roste jen na píscích v okolí Bzence, má drátovité listy a větší klásky.

      -festuca_filiformis.jpg -festuca_filiformis1.jpg

Roste na písčinách, suchých loukách, pastvinách, vřesovištích, na okrajích lesů a v sušších partiích rašelinišť. Vyhledává kyselé půdy spíše ve vyšších nadmořských výškách.
Na území ČR je rozšířena roztroušeně především v podhorských oblastech, v nižších polohách je vzácná nebo chybí. Častější je na Českomoravské vrchovině a v Pobeskydí, lokálně i jinde (např. v Brdech).

             -festuca_filiformis-detail.jpg -festuca_filiformis-detail1.jpg                             -festuca_filiformis-detail2.jpg

Na Prostějovsku je rozšířená především ve vrcholové části Drahanské vrchoviny, kde bývá součástí zachovalejších smilkových trávníků. Známá je z okolí Horního Štěpánova, Benešova, Bukové, Lipové, Žďárné a z několika míst ve VÚ Březina (např. suché trávníky na cílových plochách). Nalezena byla i v podhůří Drahanské vrchoviny na okraji acidofilní doubravy nedaleko Krumsína. Zde budou jistě objeveny i další lokality. Na Hané pravděpodobně chybí.

Fotografováno: Drahanská vrchovina, 5.6. 2012 – Buková, PP Rašeliniště v Klozovci a 6.6. 2012 – Horní Štěpánov, PR Uhliska