Jdi na obsah Jdi na menu
 


křivatec český pravý

3. 12. 2018

Gagea bohemica (Zauschn.) Schult. et Schult. f. subsp. bohemica – křivatec český pravý

Vytrvalá, 2–6 cm vysoká, chlupatá až olysalá bylina. Cibule kvetoucích rostlin jsou dvě, nestejně velké, ve společném kožovitém obalu. Větší cibule má 3–3,5 mm, menší 1,5 mm v průměru a hojné jsou další drobné sterilní cibulky. Květonosná lodyha vyrůstá z podpučí větší cibule. Lodyha je lysá nebo jen velmi řídce chlupatá, zelená nebo nafialovělá. Přízemní listy jsou dva, niťovité, často zakřivené, nejčastěji 3–7 cm dlouhé a 0,3–1,2 mm široké, dosahující nebo i přesahující nejvyšší květ. Na líci jsou mělce žlábkovité, lysé nebo jen velmi řídce chlupaté, na bázi bělavé, na průřezu s výrazně ztlustlou kutikulou. Lodyžní listy jsou v počtu 2–6, směrem k vrcholu lodyhy se postupně zmenšující, střídavé, dolní jen málo oddálené, na vrcholu šídlovitě zašpičatělé. Dolní lodyžní list je široce kopinatý na bázi nanejvýš 4 mm široký, dosahující k nejvyššímu květu nebo je kratší, na okraji někdy chlupatý. Horní listy jsou kopinaté až čárkovitě kopinaté, na bázi nanejvýš 3 mm široké, na okraji často chlupaté. Listy nekvetoucích rostlin jsou niťovité, rovné a krátké (do 3 cm) vytvářející „trávníček“ v porostech mechorostů. Počet květů se pohybuje mezi 1–6, vyrůstají z paždí horních listů (listenů). Květní stopky jsou řídce odstále chlupaté (velmi vzácně olysalé). Okvětní lístky jsou obvejčité až obkopinaté, na vrcholu zaokrouhlené, lysé (vzácně na vnější straně na bázi s několika chlupy), na vnitřní straně žluté, na vnější straně zelené, na bázi často hnědočervené. Tyčinky jsou zdéli čnělky, semeník je na vrcholu výrazně vyhloubený. Kvete v březnu a dubnu, plodem je tobolka, která se však u našich rostlin (stejně jako semena) nevytváří.

-gagea_bohemicab-porost.jpg -gagea_bohemica-porost1.jpg

Taxonomická poznámky, záměny, zajímavost: Gagea bohemica je velmi polymorfní taxon, který se rozpadá do více subspecií. U nás je zastoupena kromě popisované nominátní subspecie také západoevropská subsp. saxatilis, která se odlišuje hustě chlupatou lodyhou a listy, na vrcholu tupými a na vnější straně roztroušeně chlupatými okvětními lístky a výrazně žlábkovitými, často hustě chlupatými přízemními listy. Záměny kvetoucích rostlin jsou nepravděpodobné. Naším druhým křivatcem s chlupatou květní stopkou je křivatec rolní (Gagea villosa), který se odlišuje nafialovělou podzemní částí listů, různě dlouhými, zkroucenými niťovitými listy a také ekologicky. Absence tvorby semen a tobolek byla pozorována u všech populací ve střední Evropě. Jde pravděpodobně o to, že v tomto prostoru se vyskytuje pouze pentaploidní typ, u něhož jsou velmi časté meiotické poruchy a vysoké procento neklíčivého pylu. V době květu také často chybí opylovači a autogamii brání výrazná proterandrie.

-gagea_bohemica-cely.jpg -gagea_bohemica-cely1.jpg

Roste na skalních stepích, skálách a v rozvolněných xerotermních trávnících. Vyžaduje velmi suché, mělké, jemnozemí a živinami chudé půdy na kyselých až neutrálních, vždy nevápnitých horninách. Na vápencích jen výjimečně v odvápněné vrstvě půdy. Je vázán na zcela volná, nebo jen mechorosty porostlá místa. Je výrazně heliofilní a nesnáší zastínění dřevinami (zejména pod duby v jejich opadu velmi rychle ustupuje). Z fytocenologického hlediska je diagnostickým druhem teplomilné acidofilní vegetace efemérních rozrazilů asociace Festuco-Veronicetum dillenii v rámci svazu Arabidopsion thalianae (teplomilná acidofilní vegetace jarních efemér), vegetace silikátových pahorků se smilem písečným as. Helichryso arenariae-Festucetum pallentis v rámci sv. Alysso-Festucion pallentis (hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou) a také vegetace acidofilních suchých trávníků s kostřavou walliskou as. Avenulo pratensis-Festucetum valesiacae v rámci sv. Koelerio-Phleion pheoidis (acidofilní suché trávníky).

-gagea_bohemica-detail.jpg -gagea_bohemica-detail1.jpg

Na našem území se taxon vyskytuje ve dvou arelách, kde je poměrně hojný. První je širší okolí Prahy, druhou je oblast jihozápadní Moravy mezi Vranovem nad Dyjí, Znojmem a Brnem. Izolované lokality jsou aktuálně známé v Českém středohoří, u Lovosic a Hodonína. Vzhledem k velmi časné době květu a výskytu pouze sterilních populací v některých letech je zcela jistě přehlíženým druhem. Nicméně i tak se jedná o dosti vzácný, silně ohrožený druh naší květeny, zákonem chráněný však doposud není (C2r).

Z Prostějovska existuje pouze historický údaj od Seničky, z údolí Křéb (Laichmann 1931 BRNU). Zhruba v tomto prostoru existuje recentní lokalita druhého poddruhu G. bohemica subsp. saxatilis, což je velmi pozoruhodné. Nicméně podle posledních zjištění je tento údaj mylný a vztahuje se bezpečně k subsp. saxatilis a vznikl chybnou determinací herbářového dokladu (Horák 2017). Pro úplnost dodejme, že nejbližší recentní lokalita subsp. bohemica je známa od Nemojan na Vyškovsku (fytochorion 71c. Drahanské podhůří).

Fotografováno: 5. 3. 2008, Moravské podhůří Vysočiny - Slavětice

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář