křivatec luční
Gagea pratensis (Pers.) Dumort. - křivatec luční
Vytrvalá, 10–25 cm vysoká bylina s čárkovitým, 3–6 cm širokým přízemním listem. Lodyžních listů je zpravidla 3–5 (počet lodyžních listů ale velmi kolísá, může jich být i 7, ale jen velmi vzácně méně než 3), jsou často navzájem oddálené, nejdolejší list obvykle převyšuje květenství, je kopinatý až úzce kopinatý, s rovnou nebo nazpět zahnutou horní částí a špičatým vrcholem. Druhý nejdolejší list je úzce kopinatý, obvykle nepřevyšující květenství a mezi těmito dvěma listy je alespoň jeden další čárkovitý menší list. Květenství je 3–10květý zdánlivý okolík. Květní stopky jsou lysé, okvětní lístky jsou zpravidla hvězdovitě rozestálé, úzce podlouhlé, 13–20 mm dlouhé. Kvete v dubnu a květnu, plodem je obvejcovitá až kulovitá tobolka, semena se u našich populací nevytvářejí.
Taxonomická poznámka: Skupina taxonů okolo křivatce lučního (Gagea pratensis agg.) je vývojově poměrně mladá a velmi variabilní. Rozpadá se na několik taxonů s dosud neukončenou diferenciací. Na našem území se kromě popisovaného druhu vyskytuje ještě křivatec vstřícnolistý lišící se počtem lodyžních listů a dalšími kvantitativními znaky včetně tvorby semen.
Roste nejčastěji na antropicky mírně ovlivněných stanovištích jako jsou mezofilní trávníky, příkopy, okraje polí, vinice, akátiny a také habřiny a doubravy. Vyžaduje minerálně bohatší, provzdušněné, dusíkem dostatečně zásobené půdy. Po stránce fytocenologické je druh poměrně nevyhraněný a pro žádné společenstvo není diagnostickým druhem.
Na území ČR se vyskytuje roztroušeně v nižších a středních polohách, do podhůří zasahuje jen místy a jeho výskyt nad 600 m n.m. je již jen ojedinělou záležitostí. Téměř neroste v severní a severovýchodní části Moravy, nepříliš hojně také v jižní části Čech a na většině území Českomoravské vrchoviny.
Na Prostějovsku je jeho rozšíření vzhledem k časně jarnímu výskytu nepříliš dobře zmapované. Podle současných znalostí se vyskytuje spíše vzácněji v teplejších partiích Prostějovska, nejvíce dostupných údajů je z okolí Velkého Kosíře a Plumlovska.
Fotografováno: 4.4. 2009 a 4.4. 2010, Drahanské podhůří – Plumlovsko; 4.4. 2012, Moravské Podhůří Vysočiny – Třebíčsko, Ocmanice
