Jdi na obsah Jdi na menu
 


kručinka chlupatá

11. 9. 2012

Genista pilosa L. - kručinka chlupatá

-genista_pilosa-lokalita.jpg

Kručinka rostoucí v mírném pásmu v západní a střední Evropě od Španělska po Polsko, na sever do Dánska a jižního Švédska a na jihu zasahuje do střední Itálie a Makedonie.

-genista_pilosa-porost.jpg

Jedná se o 5 – 30 cm vysoký keřík s poléhavým, hojně větveným kmínkem. Větve jsou vzpřímené až vystoupavé, stříbřitě hedvábnitě chlupaté až olysalé, slabě podélně žebernaté. Listy jsou na letorostech oddálené, na starších nahloučené po 3 – 4 na kratičkých brachyblastech. Jsou tuhé, na vrcholu tupé až slabě zašpičatělé, oboustranně přitiskle stříbřitě chlupaté (na líci často olysávající). Květy vyrůstají jednotlivě nebo po 2 – 3 v paždí listů na kratičkých brachyblastech po stranách loňských větví. Květní stopky jsou odstále chlupaté, kalich je hedvábnitě chlupatý. Koruna je žlutá až zlatožlutá, plodem je odstále chlupatý lusk. Kvete od dubna do července.

    -genista_pilosa-kvet.jpg -genista_pilosa-listy.jpg

Pozor na záměny: Druh lze v brzkém jaru snadno zaměnit za některý druh z rodu Chamaecytisus (v pozdější době se rozpoznají nejsnáze podle trojčetných listů). Pozor zejména na záměnu s čilimníkem poléhavým (Cytisus procumbens), od kterého se liší kratšími a tenšími větvičkami, hluboce rozděleným kalichem ve 2 pysky s 5 zuby a chlupatou pavézou a křídly.

Roste na výslunných a suchých křovinatých stráních, v lesních lemech, na světlinách a pastvinách. Roste na písčitých, nejčastěji kyselých půdách (i na hadci). Je světlomilný druh, který ale snáší i zastínění. Je diagnostickým druhem acidofilních teplomilných doubrav asociace Genisto pilosaeQuercetum petraea, jako diagnostický druh se dále lokálně uplatňuje v acidofilních suchých trávnících svazu Koelerio - Phleion phleioidis, suchých vřesovištích svazu Euphorbio cyparissiaeCallunion vulgaris a perialpidských hadcových borech asociace Thlaspio montaniPinetum sylvestris.

  -genista_pilosa-kvetouci.jpg -genista_pilosa-plodici.jpg

V ČR se vyskytuje jako původní druh pouze na jihozápadní a jižní Moravě, jejíž výskyt zde souvisí s postglaciálním šířením druhu z ilyrského refugia východně od Alp. Nejvíce lokalit najdeme v prostoru mezi Znojmem, Brnem, Moravskými Budějovicemi a Třebíčí, kde je lokálně až hojná. Na sever zasahuje až na Blanensko. Ve starém Červeném seznamu (2001) byla hodnocená v kategorii C4a – druh vyžadující pozornost, v novém (2012) již v žádné kategorii ohrožení uvedena není.

Fotografováno: 18.6. 2008 a 16.5. 2011, Moravské Podhůří Vysočiny – PR Údolí Oslavy a Chvojnice

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář