lipnice cibulkatá
Poa bulbosa L. – lipnice cibulkatá
Vytrvalá, trsnatá až řídce trsnatá tráva. Stébla jsou tuhá, přímá, nejčastěji 20–30 cm vysoká, pod latou volná, na bázi cibulkatě ztlustlá od nahloučených listových pochev. Přízemní listy zejména sterilních výhonů jsou svinuté až štětinovité, po odkvětu záhy odumírající. Čepele stébelných listů jsou ploché nebo žlábkovité, 0,5–2 mm široké, zelené až šedozelené. Lata je hustá až řídká, 2–8 cm dlouhá, až 3 cm široká. Větévky jsou po 1–3, drsné, šikmo odstálé. Klásky jsou 3,5–6 mm dlouhé, velmi často živorodé, zpravidla s fialovým až purpurovým nádechem. Plevy jsou široce vejčité, na bázi s huninkou vláknitých dlouhých chlupů.
Možné záměny, taxonomická poznámka: Dobře poznatelný druh lipnice díky ztlustlé bázy stébla a časté živorodosti. Záměna s jiným druhem není pravděpodobná. V Klíči ke květeně ČR je uváděna subsp. pseudoconcinna (lipnice cilbulkatá ladná), která by měla být drobnější, s čepelemi všech listů svinutými, se stéblem až po latu pochvami uzavřeným a bez živorodých klásků. Vymezení tohoto taxonu rostoucím údajně na jižní Moravě je značně problematické a pravděpodobně ho vůbec nemá smysl odlišovat.
Roste na suchých travnatých a kamenitých stráních, na skalkách, ve světlých borových lesích a na písčinách. Častá je také na antropogenních stanovištích jako jsou okraje cest, zdi nebo kolejiště.
Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem dvou asociací v rámci svazu Alysso alyssoidis-Sedion (bazifilní vegetace jarních efemér a sukulentů), konkrétně as. Cerastietum (bazifilní vegetace jarních efemér) a as. Alysso alyssoidis-Sedetum (bazifilní vegetace skalních výchozů s rozchodníkem bílým). Dále je diagnostickým druhem vegetace silikátových pahorků se smilem písečným as. Helichryso arenariae-Festucetum pallentis v rámci sv. Alysso-Festucion pallentis (hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou) a vegetace acidofilních suchých trávníků s kostřavou walliskou as. Avenulo pratensis-Festucetum valesiacea v rámci sv. Koelerio-Phleioin phleoidis (acidofilní suché trávníky).
Na našem území se jedná o roztroušený druh teplejších území od nížin do nižšího podhůří, nejčastější v nížinách a pahorkatinách a v územích s členitějším reliéfem (průlomová říční údolí). V chladnějších a výše položených oblastech neroste.
Na Prostějovsku roste prakticky pouze v podhůří Drahanské vrchoviny, kde je častá v suchých acidofilních trávnících, typicky v okolí skalních výchozů. Hojně roste např. v PP Čubernice. Vzácněji je známa také z Velkého Kosíře. Do vyšších poloh Drahanské vrchoviny nevystupuje.
Fotografováno: 2.5. 2013, Znojemsko-brněnská pahorkatina – Lhánice, PR Velká skála a 4.5. 2013, Hanácká pahorkatina – Ohrozim, PP Čubernice
