lomikámen trojprstý
Saxifraga tridactylites L. – lomikámen trojprstý
Jednoletá, lepkavě žláznatá, obvykle 3–15 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, větvená obvykle jen v květenství, stopkatě žláznatá a načervenalá. Přízemní listy jsou v listové růžici, v obrysu obvejčité až kopisťovité, na vrcholu trojzubé až trojlaločné, řidčeji celistvé, 3–15 mm dlouhé, ve zřetelný řapík zúžené, často již za květu zaschlé. Dolní a střední lodyžní listy jsou v obrysu úzce obvejčité až obkopinaté, 3–5zubé a 3–5laločné, na bázi klínovitě zúžené, přisedlé, nejvýše 20 mm dlouhé. Květenství je hrozen nebo chudá lata, vzácněji se objevují také jednokvěté rostliny. Květní stopky jsou alespoň 1,5 x delší než květy, za plodu se ještě prodlužující. Kalich je asi do poloviny srostlý, hustě stopkatě žláznatý, s kališními cípy široce trojúhelnikovitými, tupými až zaokrouhlenými. Korunní lístky jsou obvejčité, 2–3 mm dlouhé, nažloutle bílé. Kvete od dubna do června, plodem je téměř kulovitá tobolka s vejcovitými semeny, které jsou na povrchu pokryty hustými drobnými a většími řídkými bradavkami.
Možné záměny: Určování tohoto druhu nepůsobí žádné problémy a záměna s jiným druhem je nepravděpodobná.
Roste na výslunných stráních, skalních stepích a písčinách, na plochách se sníženou konkurencí ostatních bylin jako konkurenčně slabý druh. V posledních letech přibývá výskytů na antropogenních stanovištích, především na nádražích a podél kolejí. Roste na bázemi bohatých, především vápnitých, mělkých, skeletovitých půdách. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem bazifilní vegetace jarní efemér asociace Cerastietum v rámci svazu Alysso alyssoidis-Sedion.
Na našem území je rozšířen roztroušeně v termofytiku, již méně často v mezofytiku a zde prioritně na vápencovém podloží. Výskyty na přírodních stanovištích jsou vázané na oblasti s výskytem bazického podloží, především vápenců. Nálezy na sekundárních stanovištích jsou roztroušeně po celém území, ale převažují lokality v nižších nadmořských výškách. Jako jarní efeméra, i když i suchá na lokalitách vydrží poměrně dlouho, může být přehlížen. V Červeném seznamu je hodnocen jako ohrožený druh, současně je chráněn zákonem jako silně ohrožený druh (NT, C3, §2). Zákonná ochrana se však vztahuje pouze na výskyty na přírodních stanovištích.
Na Prostějovsku velmi vzácný druh, který je z přirozených stanovišť znám pouze z vápenců v NPR Špraněk v Javoříčsko-mladečském krasu a nověji neověřené jsou údaje od Ludmírova a Jesence. Výskyt na vápencích na Kosíři není znám. Sekundární výskyty byly zjištěny v Prostějově jak na místním (vzácně), tak hlavním (hojně) vlakovém nádraží a v Němčicích nad Hanou a Dzbeli, také na nádražích (Kocián 2016).
Fotografováno: 24. 4. 2008, CHKO Moravský kras – Vilémovice a 12. 4. 2014, Prostějov – místní nádraží
