lýkovec jedovatý
Daphne mezereum L. - lýkovec jedovatý
Známý, obvykle do 1 m vysoký keřík patřící do čeledi vrabečnicovitých - Thymelaeaceae. Mladé větve jsou zelenavě hnědé, hustě přitiskle chlupaté až plstnaté, starší postupně olysávají. Listy jsou opadavé vyvíjející se až po květech, více nahloučené na konci větví. Jsou krátce řapíkaté, celokrajné, pouze na okraji u mladých listů hustě, u starších řídce brvité. Květy vyrůstají v postranních svazečcích obvykle po 2 – 3 v paždí opadlých loňských listů, jsou přisedlé, silně vonné. Kvete od února do dubna, plodem je dužnatá peckovice.
Obsahuje toxické diterpenoidní alkoholy dafnetoxin, mezerein, dále kumariny dafnetin, dafnoretin a jejich glykosidy. Jedovaté sloučeniny se hromadí zejména v plodech, ale jsou přítomny i ve vegetativních částech rostlin. Otrava lýkovcem je vždy vážná. Uvádí se, že k usmrcení člověka stačí sníst 10 – 12 plodů. Otrava se projevuje pálením v ústech, sliněním, bolestmi břicha, zvracením a průjmem. Následuje slabost, křeče a celkový kolaps.
Jeho biotopem jsou stinné až polostinné listnaté a smíšené lesy, nejčastěji květnaté bučiny, dubohabřiny, suťové a roklinové lesy, lesní prameniště a horské vysokobylinné nivy. Má vyšší nároky na vzdušnou vlhkost. Je diagnostickým druhem společenstev podsvazu Cephalanthero – Fagion a svazu Dryopteridi – Athyrion. Roste roztroušeně až vzácně na většině území s těžištěm rozšíření v mezofytiku. Poměrně častý je i v oreofytiku, v termofytiku je častější jen v Čechách, v Panonském je velmi vzácný. V Červeném seznamu je uveden v kategorii C4a – druh vyžadující pozornost.
Na Prostějovsku roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh, velmi vzácný nebo chybí v sušších a odlesněných partiích Hané a Plumlovska. Typickým biotopem jsou olšiny a další listnaté lesy, zejména bučiny. Fotografováno: 13.4. 2006 a 18.4. 2010, Drahanská vrchovina – údolí Úsobrnky, 29.7. 2010, Českomoravská vrchovina - Jihlavsko 
