mečík bahenní
Gladiolus palustris Gaudin – mečík bahenní
Evropský druh mečíku, jehož areál se rozprostírá od Pobaltí, Polska (zde všude vyhynulý) a středního Německa na severu, po jihovýchodní Francii, Itálii a Balkánský poloostrov na jihu, a jižní Bělorusko a severozápadní Ukrajinu na východě Evropy.
Je to vytrvalá bylina s podzemní hlízou dorůstající výšky 30 – 60 cm kvetoucí v červnu a červenci. Hlíza je vejcovitá obalená tuhými vlákny. Nejdolejší lodyžní list je znenáhla zašpičatělý, 4 – 10 mm široký. Okvětní trubka je velmi slabě zakřivená, tobolky na vrcholu jsou zaokrouhlené. Květenství je jednostranné, řídké, 3 – 7květé (u nás častější mečík střechovitý má list tupý, cca 15 mm široký, má silně zakřivenou okvětní trubku a tobolky nahoře slabě vmáčklé).
Biotopem druhu jsou slatiny, lesní louky, světlé vlhčí teplomilné doubravy a travnaté svahy na půdách hlubších, čerstvých až střídavě vlhkých, často vápnitých. Uplatňuje se ve společenstvech svazů Molinion caeruleae, Aceri tatarici – Quercion a Bromion erecti.
V ČR vždy dosti vzácný druh, který byl nejčastěji nalézán v Bílých Karpatech a přilehlém Dolním Pomoraví. V Čechách je dokladován ze středního (Všetaty a Velenka) a východního Polabí (Rožďalovice, Dymokury a Holice), izolovaně v Bilíchovském údolí. Zcela ojediněle i jinde. Dnes je to velmi vzácný, kriticky ohrožený druh (C1, §1, ČK, WORLD-I, [EU]), v posledních letech ověřený pouze na slatinné louce u Velenky v Polabí, na několika mikrolokalitách v lese Dúbrava u Hodonína a na jediné lokalitě v Bílých Karpatech.
Fotografováno: 3.7. 2006, Slovensko – Záhorská nížina, NPR Abrod
