Jdi na obsah Jdi na menu
 


mečík střechovitý

23. 12. 2013

Gladiolus imbricatus L. - mečík střechovitý

-gladiolus_imbricatus-porost.jpg

Velmi ozdobná bylina z čeledi kosatcovitých – Iridaceae. Je to vytrvalý druh s vejcovitou hlízou, jehož lodyha je přímá, olistěná, podélně rýhovaná, lysá. Listy jsou v počtu 2–4, zřetelně pochvaté, k vrcholu se zmenšující, s mečovitou čepelí, na vrcholu tupou (nejdolejší list), tupě špičatou až špičatou (u horních listů). Nejdolejší list je více jak 1 cm široký. Květenství je zpravidla jednostranný, 7–10květý hrozen, květy se často navzájem překrývají. Okvětí je růžově červené až růžovofialové, na dolních cípech s podélnou bílo-nachovou kresbou, sušením modrající. Kvete v červnu a červenci. Plodem je obvejcovitá tobolka, na vrcholu mírně vmáčklá, na povrchu vrásčitá.

 -gladiolus_imbricatus-cely.jpg -gladiolus_imbricatus-cely1.jpg

Možná záměna: Na našem území se přirozeně vyskytuje ještě mečík bahenní (Gladiolus palustris) lišící se zejména následujícími znaky: nejdolejší list max. 9 mm široký, na vrcholu špičatý, má daleko řidší květenství se zpravidla 3–6 květy s červeně nachovým okvětím. Tobolky má na vrcholu zaoblené. Celkově velmi vzácný, slatinný druh (viz: https://csophorepnik.estranky.cz/clanky/predstavujeme-vam-chranena-i-nechranena-uzemi-a-rostliny-cr/rostliny/mecik-bahenni.html.).

 -gladiolus_imbricatus.jpg -gladiolus_imbricatus1.jpg

Mečík střechovitý je druhem vlhkých a střídavě vlhkých luk, lesních a prameništních bažin, okrajů pramenišť, vzácně se může objevit i v obilných a jetelových polích na hlubších, čerstvě vlhkých, neutrálních až zásaditých, často vápnitých půdách. Roste v některých typech vegetace svazů Molinion caeruleae, Calthion palustris, Caricion davallianae a Polygono bistortae-Trisetion flavescentis.

      -gladiolus_imbricatus-kvety.jpg -gladiolus_imbricatus-kvety1.jpg

Těžiště rozšíření je v karpatských pohořích východní Moravy (Beskydy, Bílé Karpaty), kde byl dříve poměrně hojný, dnes roztroušený. Vzácněji se vyskytuje v Hrubém a Nízkém Jeseníku, několik lokalit je na Drahanské vrchovině. Dále na západ je již podstatně vzácnější s několika lokalitami ve východním a středním Polabí, v Brdech, Krkonoších, Železných horách a v podhůří Orlických hor. Řada lokalit v minulosti zanikla díky melioracím. Druh patří k zákonem chráněným, silně ohroženým druhům naší květeny (C2 b, §2).

   -gladiolus_imbricatus-plody.jpg -gladiolus_imbricatus-plody1.jpg

Pro Prostějovsko ochranářsky významný druh s několika recentními lokalitami. Asi nejbohatší populace (stovky jedinců) roste v PR Uhliska u Horního Štěpánova. Z okolí obce je znám již od roku 1878 (H. Šindler: Zpráva o Gladiolus imbricatus L. u Štěpánova poblíž Jevíčka 1878) – zprávu lze nalézt ve Formánkově Květeně Moravy a rakouského Slezska (1887). Dále se roztroušeně, na několika mikrolokalitách, objevuje ve VÚ Březina. Několik rostlin lze nalézt také v PP Pohorská louka (do 10 kvetoucích) a PP U nádrže (kolem 15 kvetoucích rostlin) u Kladek. Velmi vzácně roste i v PR Pavlovské mokřady. Nověji nepotvrzený je údaj z Pilského údolí u Šebetova (Sutorý 1997 BRNM). Historicky je znám z ještě dalších lokalit: Kühn (1989) ho uvádí z PP V chaloupkách, kde od té doby nebyl pozorován; dr. Kincl (1975) ho uvádí z okolí Molenburského potoka u Vysočan; Řehořek (1972) ho uvádí z louky u Melkova a z Raclovy louky u Benešova; Továrek (1966) ho pozoroval na Otínsku u Skřípova a v Javorníku (prameny Úsobrnky), kde ho viděl i Kavka (1961). Většina těchto lokalit byla zničena. Velmi staré údaje lze nalézt v práci Podpěry resp. Formánka, kteří uvádí mečík u Protivanova a v lesích u Bukové. Pravděpodobně ale citují více než 100 let staré údaje prof. Spitznera a sami druh nepozorovali.

Fotografováno: Drahanská vrchovina, 3.7. 2005, 4.7. 2006 a 29.6. 2007 – Horní Štěpánov, PR Uhliska a 18.7. 2006 – Kladky, PP U nádrže