Jdi na obsah Jdi na menu
 


merlík všedobr

18. 6. 2014

Chenopodium bonus-henricus L. - merlík všedobr

-chenopodium_bh-porost.jpg

Vytrvalá, hluboce kořenující, světle až žlutozelená bylina s dřevnatějícím hlavním kořenem, která je celá pokrytá měchýřkovitými článkovitými chlupy (působí pomoučeným dojmem). Lodyha je vzpřímená nebo vystoupavá, 20–60 cm vysoká, vesměs nevětvená, nezřetelně vícehranná. Listy jsou střídavé, řapíkaté. Čepel dolních listů je trojúhelníkovitá, hrálovitá až střelovitá, 5–10 cm dlouhá a 4–9 cm široká (většinou o něco delší než široká), celokrajná nebo mělce vykrajovaná, na vrcholu zaoblená nebo tupá. Čepel horních listů je kosočtverečná, vejčitá až kopinatá. Řapík dolních listů je až 15 cm dlouhý. Květenství je koncový hustý ( v dolní polovině přetrhovaný), často poněkud nicí lichoklas až stažená klasovitá licholata několikakvětých klubíček. Květy jsou převážně oboupohlavné, některé jen samičí. Plodem je čočkovitě zploštělá nažka.

 -chenopodium_bh-cely.jpg -chenopodium_bh-cely1.jpg

Jeho biotopem jsou venkovská sídliště, návsi, okraje cest, příkopy, smetiště, rumiště a ruderalizované břehy vodních toků, vzácněji roste jako plevel v nezapojených porostech jetelovin a víceletých pícnin. Je diagnostickým druhem ruderální vegetace s merlíkem všedobrem a měrnicí černou asociace Urtico urentis-Chenopodietum boni-henrici v rámci svazu Arction lappae (nitrofilní ruderální vegetace dvouletých a víceletých druhů na antropogenních stanovištích).

 -chenopodium_bh-kvetenstvi.jpg -chenopodium_bh-kvetenstvi1.jpg

Archeofyt rozšířený roztroušeně po celém území od pahorkatin do nejvyšších horských poloh (okolí horských chat). V souvislosti s přestavbou návsí, modernizací vesnických komunikací a zánikem zemědělské malovýroby tento dřívě častější druh ustoupil. V Červeném seznamu je dnes hodnocený jako druh vyžadující pozornost (C4a).

        -chenopodium_bh-detail.jpg -chenopodium_bh-detail1.jpg            -chenopodium_bh-list.jpg -chenopodium_bh-lodyha.jpg

Na Prostějovsku dle dosavadních poznatků vzácnější druh recentně zaznamenaný pouze ve výše položených částech Drahanské vrchoviny. Konkrétně byl v posledních letech zjištěn v Horním Štěpánově, u Žďárné a v Otinovsi. Staší údaje zmiňují výskyt ještě na Kořenci (Řehořek 1972) a u Repech (Kopecký 1980). V níže položených částech Prostějovska a na Hané nebyl v posledních letech zaznamenán. Lokalit bude zcela jistě více, ale rozhodně se nejedná o nikterak hojný druh.

Fotografováno: 22.5. 2012, Českomoravská vrchovina – Vídeň, u rybníku Obecník a 9.6. 2013, Drahanská vrchovina – Horní Štěpánov