Jdi na obsah Jdi na menu
 


mléčivec alpský

4. 3. 2022

Cicerbita alpina (L.) Wallr. – mléčivec alpský

Rod Cicerbita Wallr. – mléčivec, který je součástí čeledi Asteraceae – hvězdnicovité zahrnuje asi 18 druhů rostoucích v horách mírného pásu severní polokoule. Na našem území je původní jediný, popisovaný druh.

Jedná se o statnou, vytrvalou, bohatě mléčící bylinu s přímou, dutou, ztuha chlupatou lodyhou dorůstající výšky obvykle 70–230 cm. Především v horní části je také žláznatě chlupatá. Nevětvený oddenek je válcovitý, až 2 cm v průměru. Listy jsou tenké, téměř lysé, naspodu sivozelené, dolní řapíkaté s řapíkem dlouhým 4–6 cm, kracovitě až lyrovitě peřenosečné, až 18 cm dlouhé, se 2–3 páry postranních trojúhelníkovitě vejčitých, na okraji vykrajovaných úkrojků. Koncový úkrojek je trojúhelníkovitý, zašpičatělý, na okraji vykrajovaný. Ostatní listy se na lodyze směrem vzhůru zmenšují, jsou mělčeji členěné, přisedlé až objímavé, nejhořejší celistvé. Úbory o průměru 15–25 mm jsou nahloučené v koncovém jednoduchém nebo složeném hroznu. Jejich stopky jsou hustě hnědočerveně žláznaté. Zákrov je zvonkovitý, nepravidelně dvouřadý. Zákrovní listeny jsou krátce špičaté, žláznatě chlupaté. Květy jsou jazykovité s modrofialovou korunou o průměru 13–20 mm. Kvete od června do srpna, plodem je ochmýřená nažka.

-cicerbita_alpina-porost.jpg -cicerbita_alpina-porost1.jpg

Možné záměny: S žádným jiným rodem není pravděpodné mléčivec zaměnit. Pozor je nutné dávat na možnou záměnu s pěstovaným mléčivcem velkolistým (původem z Uralu), který se odlišuje tenkým a větveným oddenkem, srdčitým koncovým úkrojkem dolních a středních listů a jediným párem postranních úkrojků a většími květy.

Druh vlhkých horských lesů a křovin, vysokostébelných niv, pramenišť a vlhkých míst podél horských potoků. Vyžaduje vlhké, živinami bohaté, humózní, kamenité i hlinité půdy zásadité až neutrální reakce. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem vegetace subalpínských křovin s břízou karpatskou asociace Salici silesiacae-Betuletum carpaticae v rámci svazu Salicion silesiacae (subalpínské listnaté křoviny), dále ve vegetaci subalpínských havezových niv as. Ranunculo platanifolii-Adenostyletum alliariae a subalpínských křovin s vrbou laponskou as. Salicetum lapponum a vegetace mléčivcových niv montánního stupně as. Chaerophyllo hirsuti-Cicerbitetum alpinae v rámci sv. Adenostylion alliariae (subalpínské vysokobylinné nivy). Také je diagnostickým druhem subalpínské kapradinové vegetace s papratkou horskou as. Adenostylo alliariae-Athyrietum distentifolii v rámci sv. Dryopterido filicis-maris-Athyrion distentifolii (subalpínská kapradinová vegetace). V neposlední řadě je diafnostickým druhem horských klenových bučin as. Athyrio distentifolii-Fagetum sylvaticae v rámci sv. Fagion sylvaticae (květnaté bučiny a jedliny).

-cicerbita_alpina.jpg -cicerbita_alpina1.jpg

Na našem území je výskyt druhu vázán na montánní a supramontánní stupeň, v některých oblastech i na navazující stupeň submontánní. Poměrně hojně roste v pohořích Českého masivu, nejhojněji na Šumavě, v Krkonoších, Krušných, Jizerských a Orlických horách, Králickém Sněžníku a v Jeseníkách. Vzácný je v Českém lese a v Novohradských horách. Vzácný je také v horských oblastech východní Moravy. Mimo tuto oblast je znám z Doupovských hor, Slavkovského lesa a ojedinělý výskyt existuje také ve Žďárských vrších. V rámci oreofytika zřejmě neroste v Jihlavských vrších. Patří k druhům vyžadující pozornost (LC, C4a).

-cicerbita_alpina-detail.jpg -cicerbita_alpina-detail1.jpg

Fotografováno: 7. 7. 2010, Krušné hory – okolí Božího Daru a 26. 6. 2012, Šumava – okolí Železné Rudy

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář