Jdi na obsah Jdi na menu
 


mochna jahodovitá

26. 2. 2014

Potentilla sterilis (L.) Garcke – mochna jahodovitá

-potentilla_sterilis-porost.jpg

Vytrvalá bylina, z počátku s tlustým nevětveným oddenkem, později s dlouhými tenkými, rezavými výběžky. Ty jsou zpočátku bylinné, odstále chlupaté, oddáleně olistěné, později dřevnatějící se zbytky odumřelých palistů. Lodyhy jsou postranní, 2–10 cm vysoké, přímé nebo vystoupavé, tenké, rovnovážně odstále chlupaté, s trojčetným listem. Přízemní listy jsou trojčetné s široce obvejčitým nebo kosníkovitě eliptickým prostředním lístkem s celokrajnou klínovitou bází, nahoře s 3–5 páry krátkých, širokých, špičatých zubů. Lístky jsou na líci zelené, přitiskle chlupaté, na rubu sivé, s odstálými jemnými, 1–2 mm dlouhými chlupy, někdy i s nepatrnými přisedlými žlázkami. Květentví je 1–2květé s květy 1–1,3 cm v průměru, dlouze stopkaté. Korunní lístky jsou bílé, o málo delší než kalich. Kvete od konce dubna do konce května, plodem je zelenavě nahnědlá nažka.

-potentilla_sterilis-cela1.jpg

Možné záměny: Druh se na první, a také druhý pohled velmi podobá běžnému jahodníku obecnému. Při bližším pohledu se odlišuje menšími korunními lístky (více je vidět kalich), které jsou na vrcholu vykrojené. Dále tmavěji zelenými listy, které mají jiný charakter zubů. V případě přítomnosti plodů máme vyhráno, mochna nemá souplodí nažek (jahody) .

Velmi podobným druhem je mochna malokvětá (Potentilla micrantha), která kvete také bíle, ale má růžovočervený kalich, který pod korunními lístky velmi nápadně prosvítá. Dále se liší větším počtem zoubků na listu, brvitými tyčinkami, absencí výběžků a jednoduchým lodyžním listem.

  -potentilla_sterilis-kalich.jpg -potentilla_sterilis-kvet.jpg

Roste v dubohabrových hájích, křovinách a v lemových společenstvech. Druh je rozšířen především v západní Evropě od Britských ostrovů přes Dánsko, jižní Švédsko, severní Itálii a vzácně zasahuje do střední Evropy (na východ asi po Odru).

Na našem území je recentně znám pouze ze čtyř lokalit. První je údolí Deštného potoka u Slatinic pod Malým Kosířem, kde je známa z několika mikrolokalit. Druhou je skalní teráska nad vchodem do Punkevních jeskyní v Moravském krasu (současný stav populace není znám) a poslední udávanou lokalitou je vrch Rajsna nad Valticemi (opět není jasné, kdy zde byl druh naposledy ověřen). Nejnověji byla nalezena nedaleko Traplic na Uherskohradišťsku (Jurníček in verb.). Poměrně staré údaje jsou známy z Čech (vesměs před rokem 1910) a z Moravy pak ještě z Bílých Karpat (před rokem 1950). Patří k zákonem chráněným, kriticky ohroženým druhům naší květeny, uvedena je také v Červené knize (C1 r, §1, ČK).

 -potentilla_sterilis-detail.jpg -potentilla_sterilis-list.jpg     -potentilla_sterilis-listy.jpg
                         jahodník                                                  mochna

Pro Prostějovsko velmi významný druh, neboť se zde vyskytuje podstatná část populace mochny jahodovité v celé ČR. Známa je z asi 8 mikrolokalit v údolí Deštného potoka u Slatinek, kde roste vesměs v druhotných lesích a na okrajích křovin. Při podrobném průzkumu v roce 2009 zde bylo napočítáno přes 500 trsů. Potvrzená byla také na jediné mikrolokalitě nad údolím potoka Slatinka u Slatinic (již okres Olomouc), kde roste v poměrně silně ruderalizovaném lesním lemu a mezofilním trávníku. V podstatě žádná lokalita není chráněna formou maloplošného zvláště chráněného území, lokality jsou pouze součástí přírodního parku Velký Kosíř.

Fotografováno: 2.5. 2009, Drahanské podhůří – Slatinky, údolí Deštného potoka