modřenec tenkokvětý
Muscari tenuiflorum Tausch – modřenec tenkokvětý
Vytrvalá, 30–60 cm vysoká, lysá bylina s široce vejcovitou cibulí uloženou mělce pod povrchem půdy. Na průřezu je bílá nebo šedavá. Přízemní listy jsou čárkovité, v počtu 3–7, jsou 20–40 cm dlouhé a 3–10 mm široké, žlábkovité, na vrcholu zúžené, špičaté, na okraji drsné, dosahující vrcholu květenství, za květu vytrvávající. Stvol je oblý, zelený. Hrozen je 30–80květý, při rozkvětu úzce kuželovitý, za květu válcovitý, řídký, 8–20 cm dlouhý, po rozkvětu se prodlužující, složený ze dvou typů výrazně odlišných květů. Horní květy sterilní, na vrcholu hroznu hustěji nahloučené, protáhle kyjovité, stejně dlouhé jako fertilní, modré až modrofialové se stopkami květů stejně dlouhými nebo nanejvýš 2x delšími než květy. Střední a dolní květy jsou fertilní, ve volném hroznu rozestálé až mírně nicí, válcovité až válcovitě baňkovité, 5–10 mm dlouhé, 1,5–4 mm široké, obvykle více než 2x delší než široké. Okvětní cípy dolních fertilních květů jsou černé nebo hnědočerné. Tobolky jsou obvejcovité až téměř kulovité s černými semeny. Kvete od května do července.
Možné záměny: Druh je dosti podobný častějšímu modřenci chocholatému (Muscari comosum), který se odlišuje: vzpřímenými a delšími stopkami horních sterilních květů (jsou 3–6x delší než květy); žlutavými, zelenavými nebo okrovými okvětními cípy dolních fertilních květů; cibulí na průřezu růžovou uloženou zpravidla dosti hluboko v půdě (kolem 0,5 m).
Roste na výslunných travnatých a křovinatých stráních, stepích a lesních okrajích na živinami bohatých, hlinitých, mělčích půdách typu rendzin, na zásaditých podkladech. Najdeme ho vesměs na přirozených xerotermních stanovištích, na místech výrazně ovlivňovaných člověkem na rozdíl od modřence chocholatého prakticky neroste. Nejčastěji roste ve společenstvech úzkolistých suchých trávníků svazu Festucion valesiacae a v suchých bylinných lemech sv. Geranion sanguinei.
Na našem území vzácný druh vázaný téměř výhradně na termofytikum jak Čech, tak jižní Moravy. Častější je jen v Českém středohoří, Českém krasu, okolí Prahy a na Pavlovských kopcích. Patří k zákonem chráněným, ohroženým, dle Červeného seznamu silně ohroženým druhům naší květeny (C2b, §3).
Na Prostějovsku druh neroste, ani nejsou známy žádné historické údaje o jeho výskytu. Nejblíže je uváděn, spíše už historicky (1958), z NPP Křéby, kde již ale pravděpodobně neroste.
Fotografováno: 20.5. 2009, České středohoří – NPR Oblík
