ostřice bílá
Carex alba Scop. – ostřice bílá
Tento druh ostřice, který vám dnes představujeme, má rozšíření boreálně-kontinentálně eurosibiřské. V Evropě se vyskytuje od Španělska až po Rumunsko a Ukrajinu. Chybí v severní části Evropy, Pobaltí a také v Mediteránu. V jižní části Evropy roste jen na horách. V Asii zasahuje na východ až na Sibiř.
Vytrvalá bylina s plazivými, vodorovnými, 5–15 cm dlouhými výběžky. Z uzlin vyrůstají svazky výhonů. Dolní pochvy jsou světle hnědé, na bázi výhonů šupinovité, nerozpadavé. Lodyhy jsou tuhé, hladké nebo pod květenstvím mírně drsné. Listy jsou nepřezimující (nebo jen přízemní částečně přezimují), kratší než lodyha, měkké, na ploše žlábkovité, za sucha štětinovitě svinuté. Květenství je přímé, řasnaté z 3–5 klásků. Samčí klásek je jediný, terminální, krátce stopkatý, bělavý, postranní 2–3 klásky samičí, stopkaté, přičemž horní z nich často přesahuje klásek samčí. Plevy samičích květů jsou kratší než mošničky, bělavé nebo bledě nažloutlé, se zeleným středním pruhem, na okraji široce suchomázdřité. Mošničky jsou kulovitě nafouklé, elipsoidní až vejcovité, nejčastěji 3–3,5 mm dlouhé, žlutavě bělavé až hnědavé, za plné zralosti tmavě hnědé až hnědočerné, lysé a lesklé. Zobánek je krátký, na vrcholu šikmo uťatý, bez výrazných zubů.
Možné záměny: Celkem charakteristický druh ostřice, především v době plodu nezaměnitelná.
Roste v dubohabřinách a bučinách, na lesních okrajích, v křovinách, vzácně také v suchých trávnících. Je vázána na bazický podklad (vápence, vápnitý flyš, vzácně i hadec), půdy preferuje humózní až skeletnaté, těžké, jílovité i propustné, v létě vysýchavé.
Na našem území vzácný druh s větším množstvím lokalit pouze v Bílých Karpatech. V Čechách je znám pouze z jediné lokality u Sušice. Relativně nedávno byla nalezena na Třebíčsku u Hrotovic. Na Slovensku je druh naopak poměrně častý, především ve vápencových oblastech, kde v lesích vytváří rozsáhlé porosty. U nás je to zákonem chráněný, kriticky, dle Červeného seznamu silně ohrožený druh naší květeny (§1, C2r).
Fotografováno: 4.6. 2008, Bílé Karpaty – Kalábová a 12.6. 2011, Rakousko – Villach, Oberschüt