Jdi na obsah Jdi na menu
 


ostřice krkonošská

16. 12. 2016

Carex derelicta Štěpánková – ostřice krkonošská
[syn. Carex viridula subsp. pseudoscandinavica Holub ined.]

Posledním druhem patřící do skupiny druhů okolo ostřice rusé (Carex flava agg.), se kterou se můžeme na našem území potkat, je ostřice krkonošská. Jako nový druh pro vědu byla popsána nedávno, teprve v roce 2008.

-carex_derelicta-porost.jpg

Rostlina tvořící drobné trsy s lodyhami přímými nebo směřujícími do stran. Jsou vysoké 10–25 cm a výrazně přesahují délku listů, jsou tupě trojboké, hladké. Listy jsou žlábkovité, 1,2–2,2 mm široké, kýlnaté, lysé, tuhé, tmavě zelené. Jazýček je velmi nízký, sotva znatelný. Květenství je tvořeno 3–6 klásky. Samčí klásek terminální je jediný, krátce stopkatý nebo přisedlý. Samičí klásky jsou nejčastěji 2–3 (vzácně až 5), horní shloučené, nejnižší pak oddálený (vzácně všechny oddálené). Dolní listen je podobný listu a výrazně přesahuje délku květenství. Plevy samičích květů jsou stejně dlouhé nebo delší než mošničky, hnědé se středním žebrem. Mošničky jsou rovnovážně nebo slabě šikmo vzhůru odstálé, 2–2,5 mm dlouhé a 1,3–2 mm široké, živě zelené až žlutavě hnědé (nikdy nejsou šedozelené), lysé. Tělo mošničky je vejcovité, nenafouklé, náhle zúžené v přímo nasazený 0,4–0,7 mm dlouhý zobánek. Nažka zcela vyplňuje tělo mošničky.

Záměny: Ostřice krkonošská se vzhledově podobá ostřici skloněné (Carex demissa) a o. pozdní (C. oederi). První se odlišuje především výrazně většími mošničkami s delším zobánkem, stopkatým samčím kláskem a výrazně oddáleným nejspodnějším kláskem samičím. Asi nejpodobnější je o. pozdní, která se liší plevami krašími než mošničky, širšími dolními listy a tím, že nažka nevyplňuje celou mošničku.

-carex_derelicta.jpg -carex_derelicta1.jpg

Roste na trvale podmáčených svazích v subalpinských trávnících podél prameniště a potůčku na muskovitických krystalických břidlicích. Substrát je dotován vápenatými ionty z okolních vrstev krystalických vápenců a erlanů.

-carex_derelicta-detail.jpg -carex_derelicta-detail1.jpg

Tento druh je endemitem České republiky. Roste pouze na jediné lokalitě v Krkonoších (Velká kotelní jáma). Populace je zde dosti početná. Území není turisticky běžně dostupné a ohroženost populace je dána především tím, že je populací jedinou. Patří k zákonem chráněným (ve vyhlášce jako Carex viridula subsp. pseudoscandinavica), kriticky ohroženým druhům naší květeny (§1, C1r).

Fotografováno: 7.8. 2006 a 20.7. 2008, Krkonoše – Velká kotelní jáma a Vrchlabí - kultura

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář