ostřice latnatá
Carex paniculata L. - ostřice latnatá
Ostřice s hustě trsnatým oddenkem bez výběžků (tvoří zpravidla mohutné, nápadně vysoké trsy). Oddenky jsou pokryté nápadnými černohnědými nerozpadavými šupinovitými pochvami. Báze mladých výhonů jsou bledě hnědavé až černohnědé. Dolní pochvy jsou tuhé, šupinovité, bezčepelné, tmavě hnědé až černohnědé, nerozpadavé (nejstarší pochvy někdy velmi slabě rozpadavé v čárkovité segmenty). Plevy jsou vejčité, hnědé nebo tmavohnědé, v horní polovině bělavě mázdřité, se světlým středním pruhem a výrazným kýlem. Stejně dlouhé nebo o málo kratší než mošničky. Mošničky jsou na hřbetě nevýrazně žilkované nebo bez žilek. Hnědé nebo tmavohnědé, lesklé, velmi náhle zúžené v dlouhý zobánek.
Je druhem slatinných mokřadů a luk, roste v litorálech rybníků, ve slatinných olšinách a na březích potoků v oblastech s bazickými nebo minerálně bohatšími horninami (na půdách obohacených minerály). Je diagnostickým druhem asociace Caricetum acutiformi – paniculatae.
Rozšířena je roztroušeně po celém území, převážně v pahorkatině a podhůří. Její výskyt je spíše ostrůvkovitý, i když v některých územích je hojnější, např. v západních, severních a východních Čechách, oproti Carex appropinquata je rozšířená i v karpatské části Moravy. Nevystupuje do nadmořských výšek nad 800 m. V Červeném seznamu je hodnocena jako druh vyžadující pozornost (C4a).
Na Prostějovsku vzácnější druh, jen o málo hojnější než C. appropinquata. Bohatší populace je známa z PR Pavlovské mokřady, PR Uhliska a z údolí Bělé na Kladecku (zde ještě na dalších 2 mikrolokalitách). Vzácně roste u Bohuslavic a u Suchého. Udávaný výskyt z PP Pohorská louka (Řepka 1997) nebyl od té doby potvrzen.
Fotografováno: 17.5. 2005, Drahanská vrchovina – PR Uhliska a 10.5. 2008, Kladecko – údolí Bělé
