ostřice pozdní
Carex oederi Retz. – ostřice pozdní
[syn. Carex viridula Michx.]
Drobné rostliny tvořící vzpřímené trsy. Dolní pochvy přecházející v čepele jsou bělavé, nerozpadavé. Lodyhy jsou vzpřímené, 5–25 cm vysoké, často kratší jak listy, hladké, jen na vrcholu drsné, tupě trojhranné. Částečně přezimující listy jsou tuhé, vzpřímené, výrazně žlábkovité, 0,5–3 mm široké, světle zelené až žlutozelené, za sucha až stočené. Květenství je nápadně shloučené na vrcholu lodyhy, tvořené ze 2–7 drobných překrývajících se klásků. Samčí vrcholový klásek je jediný, přisedlý, samičích bývá 1–6 postranních, shloučených (výjimečně je dolní klásek poněkud oddálený). Dolní listen je úzký, listovitý až štětinovitý, vzpřímený nebo šikmo odstálý, delší než květenství. Plevy samičích květů jsou vejčité, kratší než mošničky, bledě žlutohnědé se zeleným středním žebrem, na vrcholu tupé. Mošničky jsou obvejcovité až podlouhlé, neznatelně nafouklé, 1,7–2,8 mm dlouhé a 0,9–1,3 mm široké, na povrchu nevýrazně žilkované, žlutozelené, později hnědavé, na vrcholu náhle zúžené. Zobánek je krátký (délka max. 1,2 mm) s neznatelnými zuby na vrcholu. Nažka vyplňuje asi ¾ těla mošničky.
Záměny: Nejpodobnějším druhem je ostřice skloněná (Carex demissa), která však má zejména větší mošničky, dolní samičí klásek velmi často oddálený až pod polovinu lodyhy a liší se i ekologicky (preferuje mírně kyselé podklady).
Roste na slatinných loukách, především na místech drobně disturbovaných, na slatinných prameništích, na obnažených písčitých březích vodních nádrží, a také na mírně zasolených stanovištích. Na Slovensku roste např. na zasolených travertinových prameništích. Pro žádnou naši vegetační jednotku není diagnostickým druhem.
Na našem území vzácný druh, více lokalit bylo známo jen v Polabí, v jižních a východních Čechách, na Moravě pak v okolí Hodonína a v Bílých Karpatech. Po roce 2000 byla zaznamenána především v Polabí, jinde jen ojediněle, často na izolovaných ojedinělých nalezištích. V Červeném seznamu cévnatých rostlin je hodnocená jako silně ohrožený druh naší květeny (C2b).
Na Prostějovsku tento druh neroste a nejsou známé ani historické údaje o výskytu. Nejbližší recentní lokalita se nachází na Blanensku u Křtin v PP Křtinský lom.
Fotografováno: 8.7. 2014, Slovensko – Stankovany, PR Močiar
