Jdi na obsah Jdi na menu
 


ostřice skalní

2. 5. 2016

Carex rupestris All. – ostřice skalní

Ostřice s cirkumpolárním, částečně disjunktním areálem, který zahrnuje Severní Ameriku, Grónsko, Špicberky a severní část Asie. V Evropě je rozšířena v severních částech, v jižní části pak jen v horách (od Pyrenejí přes Alpy a Karpaty), dále na východě je známa z Kavkazu, Mongolska a hor východní Asie.

-carex_rupestris-porost.jpg

Taxonomicky je řazena do podrodu Psyllophora, sekce Petreae. Je to výběžkatý druh s výběžky zejména krátkými, plazivými. Dolní pochvy jsou tuhé, šupinovité, hnědé nebo červenohnědé, nerozpadavé. Lodyhy jsou přímé nebo obloukovitě vystoupavé, 5–15 cm dlouhé, hladké, jen pod květenstvím drsné. Listy jsou ploché, kratší než lodyha, úzké, asi 2 mm široké, šedozelené, na konci ohnuté a nazpět šroubovicovitě stočené, po odumření dlouho vytrvávající. Květenství je tvořeno jediným smíšeným koncovým kláskem, obvykle 10–15 mm dlouhým, v dolní části s 4–6 samičími, v delší horní části s 10–15 samčími květy. Plevy samičích květů jsou červenohnědé nebo kaštanové, na okrajích a na špičce se širokým průsvitným bělavým suchomízdřitým lemem. Mošničky jsou kožovité, obvejcovité, nejčastěji 3,2–3,6 mm dlouhé, bledě zelené až žlutohnědé, matné, lysé, s velmi krátkým zobánkem. Blizny jsou 3.

-carex_rupestris.jpg -carex_rupestris1.jpg

Možné záměny: Druh roste v našich podmínkách na takových stanovištích, na kterých žádné podobné druhy ostřic nerostou. Záměny jsou tedy velmi nepravděpodobné.

Roste na osluněných teráskách skal v subalpinském (mimo území ČR i alpinském) stupni na neutrálních až bazických substrátech (především vápenec). Půda je zde velmi mělká, humózní, skeletovitá, ovlivňovaná jehličkovým ledem, na výsušných, vyfoukávaných
místech s krátkým trváním sněhové pokrývky s neúplně zapojenou vegetací. Snáší značné kolísání teplot.

-carex_rupestris-detail.jpg -carex_rupestris-porst1m.jpg

U nás velmi vzácný druh, glaciální relikt, omezený svým výskytem na subalpinské polohy Krkonoš (Velká Kotelní jáma) a Hrubého Jeseníku (Červená hora). Pro zájemce o shlédnutí druhu můžeme doporučit návštěvu vysokých vápencových pohoří Karpat nebo Alp, kde je podstatně hojnější než u nás. Poprávu patří k zákonem chráněným, kriticky ohroženým druhům naší květeny (C1r, §1).

Fotografováno: 1.8. 2008, Krkonoše – Velká Kotelní jáma; 18.6. 2009, Rumunsko – Karpaty, Malý Retezat a 11.6. 2011, Itálie – Východní Alpy, Monte Baldo

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář