pcháč krátkohlavý (žlutoostenný)
Cirsium brachycephalum Jur. - pcháč krátkohlavý, pcháč žlutoostenný
Dvouletá ostnitá bylina s krátkým kořenem majícím husté vláknité postranní kořeny. Lodyha je přímá, tuhá, jemně rýhovaná, zpravidla po celé délce kadeřavě a ostnitě křídlatá, lysá až přitiskle pavučinatá, zelená nebo hnědofialově naběhlá. Listy jsou tužší, řídce odstále pýřité, na okraji dvojitě vykrajované až vyhlodávané, ostnité, na rubu hustěji pýřité, s vyniklou žilnatinou. Přízemní listy jsou v růžici s celistvou nebo laločnatou čepelí, střední lodyžní listy pak úzce kopinaté nebo čárkovité, peřenoklané až peřenolaločné (i celistvé), dlouze sbíhavé. Úbory vyrůstají jednotlivě na krátkých větvích tvořící chudou vrcholičnatou latu nebo jsou strboulovitě nahloučeny po 5–17 na krátkých krémově plstnatých stopkách. Zákrovní listeny jsou zejména v horní části jemně pavučinatě brvité, často růžovofialově naběhlé. Koruna je trubkovitá, zpravidla růžová. Plodem jsou zboku zmáčklé, tupě kýlnaté nažky. Kvete od června do září.
Záměny: Druh je dosti podobný hojnému pcháči bahennímu, který se liší zejména peřenolaločnými až peřenoklanými nejdolejšími listy, více pýřitými až vlnatými listy a nachověji zbarvenou korunou.
Je světlomilným druhem rostoucím na vlhkých až bažinatých zasolených loukách a okrajích rákosin, zasolených pastvinách a na okrajích příkopů a kanálů. Je diagnostickým druhem slanomilných rákosin a ostřicových porostů svazu Meliloto dentati-Bolboschoenion maritimi (asociace Astero panonici-Bolboschoenetum compacti) a mezofilních a vlhkých slaniskových trávníků svazu Juncion gerardii.
Druh je endemitem Panonské nížiny rostoucí v Dolních Rakousích, Burgenlandu, na jižním Slovensku, v Maďarsku, Srbsku a středním Rumunsku. Na našem území se vyskytuje na absolutní severní hranici areálu, kterou je jižní Morava. I historicky byl spíše vzácným druhem, většina nalezišť se nacházela mezi Velkými Pavlovicemi, Rakvicemi a Podivínem (ojedinělé lokality i jinde). Dnes patří mezi naše nejvzácnější, zákonem chráněné, kriticky ohrožené rostliny (C1 b, §1), je také tzv. “Naturovým” druhem (směrnice 92/43/EHS o stanovištích). Recentně roste na několika mikrolokalitách v nivě říčky Trkmanky u Rakvic, jejichž ochrana je zajištěna PP a EVL Trkmanec – Rybníčky a EVL Trkmanské louky. Početnost populace se pohybuje v řádech stovek jedinců.
Fotografováno: 27.8. 2005, Dyjsko-svratecký úval – Trkmanský Dvůr; 9.9. 2007, Maďarsko – nedaleko obcí Fertőd a Kapuvár; 10.9. 2007, Slovensko – Podunajská nížina, Tvrdošovce
