pcháč potoční
Cirsium rivulare (Jacq.) All. - pcháč potoční
Vytrvalá ostnitá bylina s válcovitým oddenkem a hustými tenkými kořeny. Lodyha je přímá, zpravidla 50–120 cm vysoká, olistěná jen v dolní polovině, mělce rýhovaná, jemně přitiskle pavučinatá. Listy jsou tužší, na okraji mělce vykrajované a měkce osténkaté, krátce odstále pýřité, zelené (na líci o něco tmavší). Přízemní listy v růžici s čepelí v obrysu kopisťovitou až obkopinatou, celistvou s okrajem vykrajovaným až hrubě zubatým nebo peřenolaločnou až peřenosečnou, zúženou v křídlatý řapík. Střední lodyžní listy jsou eliptické až vejčitě kopinaté, horní až úzce kopinaté, zubatě ouškatou bází objímavé až přisedlé. Úbory mají v průměru 2,5–3 cm, na vrcholu lodyhy jsou jednotlivé nebo častěji zhloučené po 2–3(5). Květy jsou trubkovité s nachovou korunou, kvete od května do srpna.
Záměny: Druh i přes velkou proměnlivost dobře poznatelný. Nutno dávat pozor na častý výskyt kříženců, především s pcháčem zelinným a bahenním. Rostliny jsou intermediárního vzhledu nebo více podobné jednomu z rodičů, někdy statnější a mohou se dále zpětně křížit nebo vytvářet trojnásobné hybridy.
Pcháč potoční je druhem vlhkých, rašelinných a slatinných luk, roste v nivách potoků a řek, v příkopech, na prameništích a světlejších olšinách na často bázemi bohatších, slabě kyselých až neutrálních půdách s prosakující vodou nebo periodicky zamokřených. Je diagnostickým druhem vlhkých pcháčových luk svazu Calthion palustris (asociace Cirsietum rivularis).
Těžiště výskytu na území ČR je v Karpatské části Moravy, odkud zasahuje na severozápadní Moravu, do východních a severních Čech. Hojný je zejména v Bílých Karpatech, Vsetínské kotlině, Moravské bráně, Podbeskydí, v severním okolí Brna, na Drahanské vrchovině, v Českomoravském mezihoří, Poorličí, Železných horách, na Broumovsku a v Krkonoších. Dále na západ jsou známy jen ojedinělé lokality nebo úplně chybí.
Na Prostějovsku typický a relativně hojný druh vlhkých a rašelinných luk především ve výše položených oblastech Drahanské vrchoviny, protože vlhké louky např. v oblasti Hané již prakticky neexistují.
Fotografováno: 8.6. 2005 a 31.5. 2007, Drahanská vrchovina – Horní Štěpánov a 28.6. 2006 – okolí Nivy
