pcháč zelinný
Cirsium oleraceum (L.) Scop. – pcháč zelinný
Vytrvalá statná bylina s přímou, nekřídlatou, dutou, mělce rýhovanou, jen v dolní polovině olistěnou lodyhou vysokou obvykle 50–150 cm. Listy jsou bylinné, měkké, na okraji vykrajované a měkce osténkaté, lysé nebo krátce pýřité, po obou stranách světle zelené (svrchní strana je o něco tmavší), s narubu vyniklou žilnatinou. Přízemní listy jsou v růžici, s čepelí v obrysu kopisťovitou až obkopinatou, velkou, 20–50 cm dlouhou, 10–20 cm širokou, celistvou s okrajem vykrajovaným až hrubě zubatým, v křídlatý křehký řapík zúženou. Lodyžní listy jsou eliptické až vejčitě kopinaté, celistvé nebo peřenolaločné až peřenoklané, ouškatě srdčitou bází přisedlé až objímavé. Úbory dorůstají velikosti 2–3 cm v průměru. Jsou jednotlivé, na krátkých plstnatých stopkách strboulovitě staženého chocholíku. Stopky úborů jsou v paždí toulcovitých, vejčitých listenů. 1–2 listeny jsou také ještě pod úbory. Všechny listeny jsou bledě zelené, na okraji měkce oddáleně osténkaté. Zákrov je vejcovitý, u bočních úborů ve shluku zploštěle vejcovitý. Zákrovní listeny jsou čárkovitě kopinaté, zelené, na vnější straně nelepkavé nebo jen se slabě lepkavou střední ploškou, vnější jemně řídce pavučinaté, měkce osténkaté, prostřední a vnitřní hrotité, s ven zahnutou bledě zelenou špičkou. Trubkovité květy s krémově bílou až zelenobílou korunou dorůstají délky 16–25 mm. Prašníky jsou bělavé, po vyprášení světle hnědé. Kvete od června do října, plodem je tupě kýlnatá, šedavá nažka s chmýrem.
Záměny a variabilita: Druh je značně variabilní ve výšce rostlin, tvaru, velikosti a členění listů a listenů. Zajímavé jsou vzácně se vyskytující rostliny s nachově zbarvenými květy označované jako f. amarantinum. Ostatní odchylky nemají žádný taxonomický význam. S určováním druhu nebývají potíže. Drobnou komplikací může být častý výskyt hybridních rostlin, které jsou ale také obvykle dobře odlišitelné.
Roste na vlhkých a zaplavovaných nivních loukách a tužebníkových ladech, v příkopech, na březích toků, v olšinách, na prameništích nebo i vlhkých pasekách. Vyžaduje čerstvě vlhké až mokré, kypré, písčité až jílovité, na živiny bohaté, mírně kyselé až neutrální půdy s průsakovou nebo stagnující vodou. Je poměrně světlomilným druhem. S pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem vegetace vlhkých luk s pcháčem zelinným asociace Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei a bazifilních vlhkých tužebníkových lad s kakostem bahenním as. Filipendulo ulmariae-Geranietum palustris v rámci svazu Calthion palustris. Dále se častěji uplatňuje v mokřadních olšinách as. Carici acutiformis-Alnetum glutinosae a v horách je častější ve společenstvech třídy Mulgedio-Aconitetea.
Druh hojný až roztroušený na většině území s težištěm výskytu v mezofytiku. Pouze v některých menších územích je vzácnější. K těmto místům patří v severozápadních Čechách prostor mezi Chomutovem a Žatcem a v jižních Čechách prostor od Soběslavi přes okolí Třeboně až po Novohradské hory. Na Moravě má pak lokální absence v jižní a jihozápadní části a potom v prostoru Hané.
Na Prostějovsku hojný druh s výjimkou kulturní krajiny Hané, kde nemá kde růst. Poměrně běžně se setkáme s křížencem s pcháčem potočním (C. x erucagineum), méně s pcháčem bahenním (C. x hybridum).
Fotografováno: 28. 8. 2007, Drahanská vrchovina – okolí Horního Štěpánova a 20. 8. 2014, Českomoravská vrchovina – Třebíčsko, Nárameč
