Jdi na obsah Jdi na menu
 


pilát lékařský

4. 3. 2013

Anchusa officinalis L. - pilát lékařský

-anchusa_officinalis-porost.jpg

Dvouletá až vytrvalá bylina s tlustým, málo větveným kořenem. Lodyha je přímá, obvykle 40–70 cm vysoká, krátce větvená jen v horní části, po celé délce hustě krátce chlupatá s odstálými štětinovitými chlupy. Listy přízemní růžice jsou kratičce řapíkaté. Lodyžní listy srdčitou bází přisedlé až poloobjímavé, krátce drsně chlupaté. Květenství je hustý vijan s přisedlými květy. Kalich je členěný nanejvýš do 2/3 své délky v čárkovitě kopinaté, drsně dlouze chlupaté kališní cípy. Kvete od května do září, plodem je tvrdka.

       -anchusa_officinalis-cely.jpg -anchusa_officinalis-cely1.jpg

Roste na travnatých stráních, suchých loukách, na travnatých místech v obcích, na okrajích úvozových cest, na železničních náspech a na dalších antropicky ovlivněných stanovištích. Optimálně na otevřených, výslunných a sušších stanovištích na půdách minerálně středně silných. Je diagnostickým druhem svazu Onopordion acanthii.

     -anchusa_officinalis-kvety.jpg -anchusa_officinalis-kvety1.jpg

V ČR roste v termofytiku a teplejším mezofytiku roztroušeně, ve výše položených a chladných oblastech jen vzácně a obvykle přechodně. V novém Červeném seznamu není druh uveden v žádné kategorii ohrožení.

       -anchusa_officinalis-lodyha.jpg -anchusa_officinalis-lodyha1.jpg

Na Prostějovsku dosti vzácný druh, a to zřejmě i historicky, pokud tak můžeme z dostupných zdrojů usuzovat. V roce 1961 jej sbíral Kavka v Kostelci na Hané, odkud je udáván i Spitznerem (1887). Jiné historické údaje se nepodařilo dohledat. V současné době je znám z jedné lokality přímo z Prostějova, kde roste podél kolejí mezi Hlavním a Místním nádražím. V roce 2010 zde bylo několik rostlin, v roce 2011 byl velmi hojný (desítky rostlin) a v roce 2012 opět ustoupil.

Fotografováno: 13.6. a 26.6. 2011, Hornomoravský úval – Prostějov