pižmovka mošusová
Adoxa moschatellina L. - pižmovka mošusová
Rod Adoxa L. zahrnuje na celém světě jen asi 4 druhy, na našem území roste jen tento jediný. Jedná se o vytrvalý druh s podzemním oddenkem, slabě větveným s adventivními kořeny v uzlinách. Přízemní listy jsou 1–3, dlouze řapíkaté. Květonosné lodyhy vysoké 7–18 cm vyrůstají ze ztlustlé části oddenku v úžlabí šupin či přízemních listů. Květenství je kulovité s 5–7 téměř přisedlými květy. Koncový květ je čtyřčetný, postranní jsou většinou pětičetné. Plodem je vícesemenná peckovice. Opylení zprostředkují hlavně mouchy, včely a mravenci, které láká mírně hnilobný (pižmový) zápach květů. Plody tvoří ale jen málo, rozšiřování zajišťují zejména plži a ptáci, částečně i voda.
Kvete od března do května ve vlhkých lužních lesích a křovinách, na březích řek a potoků, v záplavových nivách a ve stinných roklích. Je to význačný indikátor vlhkých, humózních, dusíkatých půd polozastíněných stanovišť. Vyskytuje se téměř na celém území republiky, ale velmi nerovnoměrně. Mnohde je častá (stř. a sv. Čechy, Posvitaví, stř. Pomoraví), jinde roztroušená až vzácná (např. z. Čechy, Jihočeské pánve) a místy úplně chybí (některé části Českomoravské vrchoviny, jv. Morava a sz. Čechy).
Na Prostějovsku zřejmě vzácnější druh, který ale může být také zčásti přehlížený, protože se dá zjistit jen na jaře, po odkvětu rychle udumírá a není později zjistitelný. Recentně je známa jen lokalita z údolí říčky Úsobrnky a z olšové jaseniny nedaleko Vitčického lesa. Dále druh sbíral Radek Řepka v nivě Šumice v Terezském údolí (1987 BRNM) a Petr Albrecht u Romže nedaleko Smržic (1994 BRNM). Od Boskovic, z údolí Bělé ji uvádí Čáp. V literatuře je také uváděna z PP Pod Zápovědským kopcem.
Fotografováno: 23.4. 2006, Hornomoravský úval – PR Království; 30.3. 2008, Pardubické Polabí – Hrochův Týnec a 6.4. 2011, Moravské Podhůří Vysočiny – Biskupice u Hrotovic, podél říčky Rokytná