pomněnka různobarvá
Myosotis discolor Pers. subsp. discolor – pomněnka různobarvá pravá
Jednoletá bylina s tenkým kořenem a lodyhou dorůstající 20–40 cm. Je obvykle větvená, hustě chlupatá s rovnými a přitisklými chlupy, které jsou jen v dolní polovině šikmo odstálé. Listy jsou nejčastěji 30–40 mm dlouhé, dolní obkopinaté, někdy nahloučené v bazální růžici, na okrajích nápadně dlouze brvité. Horní jsou eliptické, na obou stranách hustě chlupaté dlouhými rovnými chlupy. Vijany jsou zpravidla 14–18květé, s vřetenem s pouze krátkými přitisklými chlupy, bez listenů. Květní stopky jsou za plodu vzpřímené, kratší než kalich, dlouhé 2–2,5 mm. Kalich je za květu trubkovitý, asi 1,5 mm dlouhý, za plodu až zvonkovitý, 3,5–5 mm dlouhý. Kališní trubka je oděná háčkovitými chlupy. Kališní cípy jsou zdéli 2/3 kalicha, úzce trojúhelníkovité, špičaté s rovnými odstálými chlupy. Koruna je kolovitá, z korunní trubkou dlouhou asi 2 mm nápadně vyčnívající z kalicha. Je bělavá s modrým korunním lemem, nejmladší květy jsou žluté. Kvete od dubna do května, plodem je vejcovitá, tmavě hnědá tvrdka.
Taxonomická poznámka, možné záměny: Na našem území je rozšířen pouze nominátní poddruh, který není příliš proměnlivý. V západní Evropě roste subsp. dubia, lišící se od nominátní menšími květy a jiným počtem chromozómů. V době květu velmi dobře poznatelný druh jednoleté pomněnky. Žádný jiný druh u nás nemá rozevírající se květy žluté. Habituelně se snad nejvíce podobá pomněnce chlumní (Myosotis ramosissima), která však má mladé květy modré, korunní trubka nevyčnívá z kalicha a květní (plodní) stopky se charakteristicky odklání od lodyhy.
Druh výslunných suchých strání, travnatých svahů, úhorů, mezí, okrajů písčitých borů, náspů, nezřídka také roste jako plevel na písčitých polích nebo také na mezofilních kulturních loukách. Vyžaduje sušší, humusem a bázemi chudé, neutrální až slabě kyselé, písčité až skeletovité půdy. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem jarní plevelové vegetace na kyselých půdách asociace Erophilo vernae-Arabidopsietum thalianae v rámci svazu Scleranthion annui (plevelová vegetace obilnin na minerálně chudých půdách). Diagnostickým druhem je také v plevelové vegetaci obilnin na chudých písčitých půdách as. Sclerantho annui-Arnoseridetum minimae v rámci sv. Arnoseridion minimae (plevelová vegetace obilnin na živinami kyselých půdách). Vyskytuje se dále v řadě dalších vegetačních jednotek především třídy Festuco-Brometea.
Na našem území je tento subatlatský druh rozšířen roztroušeně na většině území od nížin do podhorského stupně. Přece jen hojnější je v západní části ČR, ve východní je vzácnější. Častější výskyt ve Slezsku, který je zmiňován např. v Květeně 6 současné dostupné databáze nepotvrzují. Kromě přirozených biotopů se vyskytuje často jako zavlečená podél komunikací. V některých oblastech se občas vyskytuje i na kosených kulturních loukách. V Červeném seznamu je druh hodnocen jako silně ohrožený (NT, C2b). S tímto hodnocením je možné polemizovat, protože tento druh není zdaleka tak vzácný, jako spíš přehlížený. Pravidelně se vyskytuje společně s dalšími podobnými druhy pomněnek, především s p. chlumní, drobnokvětou a rolní.
Na Prostějovsku donedávna téměř přehlížený druh, který neměl žádnou recentní lokalitu. V literatuře byly citovány lokality Čelechovice na Hané, Senička a Slatinice. Výskyty v Drahanském podhůří a v Bouzovské pahorkatině uvádí Květena bez konkrétních lokalit. V roce 2017 byl konečně výskyt potvrzen v suchých trávnících u Dětkovic (Plániva) a na Loupežníku u Mostkovic. V dalších letech nalezen na loukách (i běžných kulturních) u Skřípova, Nivy nebo ve VÚ Březina. Je možné, že se druh začal trochu šířit, ale byl jistě také přehlížen, a ve společnosti ostatních pomněnek nebyl dříve rozpoznáván.
Fotografováno: 12. 5. 2010, Znojemsko-brněnská pahorkatina – Lhánice, PP a EVL Kozének, 22. 5. 2015, Sečská vrchovina – Chrudimsko, Blatno u Hlinska a 12. 5. 2017, Drahanské podhůří – Dětkovice, Plániva a Mostkovice – Loupežník
