Jdi na obsah Jdi na menu
 


popelivka sibiřská

10. 4. 2013

Ligularia sibirica (L.) Cass. - popelivka sibiřská

Rod Ligularia Cass. - popelivka zahrnuje asi 80 druhů rostoucích převážně ve východní a střední Asii. Do Evropy zasahují svým výskytem jen dva druhy, na území ČR pouze tento popisovaný. Celkově je rozšířen od Japonska a Dálného východu přes Sibiř a jižní Ural, Kavkaz, do sv., stř. a z. Evropy. Izolovaně roste v Bulharsku, Chorvatsku, východním Rakousku a ve Francii.

-ligularia_sibirica-biotop.jpg

V našich podmínkách se jedná o celkem nezaměnitelný druh. Je to vytrvalá, 70–160 cm vysoká bylina s přímou, jednoduchou, dutou, až 1 cm tlustou lodyhou. Přízemní listy záhy usychají, dolní lodyžní jsou střídavé, dlouze řapíkaté, s čepelí až 30 cm širokou a 25 cm dlouhou. Na líci je lysá, na rubu roztroušeně krátce chlupatá se zubatým až vzácně celokrajným okrajem. Horní lodyžní listy se náhle zmenšují a jsou redukované na pochvu a malou čepel. Úborů je na jedné rostlině kolem 55, velikost se pohybuje mezi 15–20 mm v průměru. Kvete v červenci a srpnu, plodem je nažka.

       -ligularia_sibirica-cela.jpg -ligularia_sibirica-cela1.jpg

Je druhem mokřadů, slatinných a rašelinných luk a bažinatých olšin. Vyžaduje trvalou hladinu podzemní vody celoročně při povrchu půdy a nepříliš velký zástin.

Popelivka se na našem území vyskytuje jako významný reliktní druh (z preboreálu) a roste pouze na několika místech mezi Bělou pod Bezdězem a Bakovem nad Jizerou v nivě říčky Bělá. Dále pak vzácně na Jestřebských slatinách na Českolipsku. V 90. letech 20. století byl druh objeven i na Šumavě, u rybníka Olšina. Tento překvapivý nález je dnes považován za spíše nepůvodní výskyt, i když jistá možnost původnosti tady je. Na některých místech byla uměle vysázena (z části v rámci záchranného pěstování). Celkem pochopitelně patří ke kriticky ohroženým, zákonem chráněným druhům naší květeny, je uvedena v Červené knize, chráněna mezinárodními úmluvami (C1, §1, ČK, EU2, BERN), a také patří k druhům chráněným v rámci soustavy Natura 2000 (uvedena v příloze II.).

       -ligularia_sibirica.jpg -ligularia_sibirica1.jpg              -ligularia_sibirica-list.jpg

Lokality popelivky jsou vesměs územně chráněny (NPP Klokočka, NPP Rečkov, PP Sluneční dvůr, EVL Jestřebsko-Dokesko). Na lokalitách je důležité zachovat, příp. zlepšit vodní režim, bránit zarůstání lokalit zejména rákosem a potlačovat invazní druhy rostlin.

Fotografováno: 21.6. 2006, Českolipsko – Jestřebí a 6.7. 2007, Slovensko – NP Slovenský raj, údolí Hnilce