Jdi na obsah Jdi na menu
 


pryšec chvojka

15. 1. 2020

Euphorbia cyparissias L. – pryšec chvojka

-euphorbia_cyparissias-porost.jpg

Vytrvalá trsnatá bylina s dlouhým, plazivým a rozvětveným oddenkem. Lodyhy jsou přímé, nejčastěji 15–40 cm vysoké, nevětvené, v horní polovině zpravidla s postranními nekvetoucími větvemi. Jsou hustě olistěné, lysé nebo vzácně krátce hustě pýřité, jemně rýhované. Listy jsou rozestálé, na bázi mnohdy záhy opadavé. Čepel je čárkovitá až čárkovitě kopinatá, obvykle 2–3 cm dlouhá a 2–2,5 mm široká, na okrajích často podvinutá, na vrcholu tupá nebo krátce špičatá, na bázi nezúžená, přisedlá, celokrajná, lysá, zelená až žlutavě zelená. Listy na postranních větvích jsou čárkovité až vláskovité, nápadně hustě nahloučené. Podpůrné listeny lichookolíků jsou podobné listům lodyžním. Cyathia jsou v koncových i úžlabních lichookolících zpravidla s 10–15 větvemi, které se dále větví. Zákrovní listence vidlanů jsou široce ledvinitě vejčité, navzájem nesrostlé, špičaté, žlutavé, za plodu často načervenalé. Žlázky jsou půlměsíčité, dvourohé, voskově žluté, později tmavnoucí. Kvete od dubna do července, plodem je kulovitá tobolka, která je na povrchu hluboce brázditá a zvláště na kýlech jemně bradavčitá.

Možné záměny, poznámka: Druh poměrně dobře poznatelný, jehož určování nepůsobí větší obtíže. Snad nejpodobnější je pryšec obecný (Euphorbia esula), který se odlišuje širšími listy, menším počtem sterilních větví s menšími listy a lysými tobolkami. Tento druh je často napadán rzí Uromyces pisi (aeciové stádium) a napadené rostliny jsou silně deformované s prodlouženou lodyhou, řídkými listy, mají žlutavé zbarvení a příjemně voní.

-euphorbia_cyparissias-cely.jpg -euphorbia_cyparissias-cely1.jpg

Je to druh široké ekologické i cenologické amplitudy. Roste na mezích, křovinatých stráních, sušších pastvinách, úhorech, na lesních lemech, v suchých trávnících nebo podél komunikací. Vyžaduje kamenité, hlinité až písčité půdy jak na kyselých, tak zásaditých substrátech. Velmi dobře snáší sucho.

Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem vegetace suchých vřesovišť nížin a pahorkatin asociace Euphorbio cyparissiae-Callunetum vulgaris v rámci svazu Euphorbio cyparissiae-Callunion vulgaris, dále vegetace panonských kostřavových trávníků písčin as. Erysimo diffusi-Agrostietum capillaris v rámci sv. Armerion elongatae (kostřavové trávníky písčin), panonských písečných stepí as. Diantho serotini-Festucetum vaginatae v rámci sv. Festucion vaginatae, stepních pastvin s kostřavou walliskou a kavylem vláskovitým as. Festuco valesiacae-Stipetum capillatae v rámci sv. Festucion valesiacae (úzkolisté suché trávníky), širokolistých válečkových trávníků teplých oblastí as. Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati v rámci sv. Cirsio-Brachypodion pinnati (subkontinentální širokolisté suché trávníky) a v neposlední řadě je také diagnostickým druhem bazifilních dubových řídkolesů as. Lithospermo purpurocaerulei-Quercetum pubescentis v rámci sv. Quercion pubescenti-petreae (submediteránní bazifilní teplomilné doubravy) a bazifilních kontinentálních borů as. Festuco-Pinetum sylvestris v rámci sv. Festuco-Pinion sylvestris.

-euphorbia_cyparissias-detail.jpg -euphorbia_cyparissias-detail1.jpg

                             -euphorbia_cyparissias-detail2.jpg

Roste na většině území s největší frekvencí výskytu od nížin do podhůří, v oreofytiku roste jen v nižších polohách. Lokální absence jsou především ve více zalesněných a výše položených partiích ČR (např. centrální část Šumavy, Brdy, některé partie Českomoravské vrchoviny) nebo v intenzívní zkulturněné krajině (např. některé oblasti Hané).

Na Prostějovsku častý druh v podhůří Drahanské vrchoviny, do vyšších poloh příliš nezasahuje a v kulminačních partiích téměř chybí. Dosti vzácný je také v intenzivně zemědělsky využívané krajině Hané, kde nemá žádné vhodné biotopy.

Fotografováno: 14. 4. 2014, Hanácká pahorkatina – Slatinky, PR Malý Kosíř

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář