Jdi na obsah Jdi na menu
 


pryšec srpovitý

11. 11. 2015

Euphorbia falcata L. - pryšec srpovitý

[syn. Tithymalus falcatus (L.) Klotzsch et Garcke]

Jednoletá bylina s jednoduchým tenkým hlavním kořenem. Lodyha je přímá až vystoupavá, často nápadně křivolaká, zpravidla 10–20 cm vysoká, jednoduchá nebo od báze větvená, lysá. Čepel listů je obvejčitě kopisťovitá až kopisťovitá, 1,2–2,8 cm dlouhá a 0,3–0,6 cm široká, v dolní části zpravidla celokrajná, na vrcholu nezřetelně drobně pilovitá, hrotitá, na bázi klínovitě zúžená, tmavozelená (někdy s modravým nádechem), lysá nebo roztroušeně chlupatá. Podpůrné listeny lichookolíků jsou tvarem i velikostí podobné listům lodyžním. Cyathia v koncových i úžlabních lichookolících s 3–5 větvemi, 1–3 x dále větvenými. Zákrovní listence vidlanů jsou šikmo vejčité až široce vejčité, až 20 mm dlouhé, slabě asymetrické, více či méně srpovitě zahnuté, celokrajné s vyniklou střední žilkou vybíhající ve zřetelný hrot. Žlázky jsou půlměsíčité, žluté, dvourohé. Tobolky pak kulovité, mělce žlábkované, lysé nebo vzácně na hranách jemně bradavčité. Semena jsou vejcovitá, příčně prožkovaná až dolíčkatě prolamovaná. Kvete od června do září.

-euphorbia_falcata-porost.jpg

Možné záměny: Poměrně dobře poznatelný druh podle trojúhelníkovitě vejčitých zákrovních listenců, které jsou osinkatě špičaté, srpovitě zahnuté. Také charakter povrchu semen je dobrý odlišovací znak, ale ne vždy jsou semena k dispozici.

Vzhledem nejpodobnější je snad pryšec okrouhlý (Euphorbia peplus), který roste spíše na ruderálních stanovištích a v zahrádkách a liší se obvejčitými až okrouhlými horními lodyžními listy a podélně křídlatou tobolkou. Na podobném stanovišti se můžeme setkat s pryšcem kolovratcem (Euphorbia helioscopia), který má ale květenství nápadně uspořádané do jedné roviny a žlázky nemá růžkaté. Pravidelně se vyskytuje ve společnosti pryšce drobného (Euphorbia exigua), který má zákrovní listence čárkovité až kopinaté, rovné, listy čárkovité a semena na povrchu bradavčitá. Pryšec obecný (Euphorbia esula) je vytrvalý druh, tobolky tečkované, drsné a lichoklasy větvené ve více než 5 větví.

-euphorbia_falcata-cely.jpg -euphorbia_falcata-cely1.jpg

Roste na úhorech, jako plevel na polích, v zahradách i podél komunikací na hlinitých až hlinitopísčitých, výhřevných, bazických půdách bohatých na živiny a dusík. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem bazifilní plevelové vegetace obilných polí s dejvorcem velkoplodým asociace Caucalido platycarpi-Conringietum orientalis v rámci svazu Caucalidion (teplomilná plevelová vegetace obilných polí na bazických půdách).


Druh je rozšířen ve střední a jižní Evropě, na východ až do Střední Asie, zasahuje do Malé Asie a na severozápad Afriky. Na našem území je vázán na teplé oblasti, tedy termofytikum a nižší polohy mezofytika. Do oreofytika nezasahuje. Je součástí druhově bohatých plevelových společenstev, které z krajiny značně ustoupily a s tím se značně zredukoval počet lokalit tohoto druhu. Po roce 2000 je známo nejvíce lokalit v prostoru mezi Louny a Litoměřicemi a na jižní Moravě s ojedinělými lokalitami na Moravě střední a v Moravském podhůří Vysočiny. V Červeném seznamu je uveden v kategorii silně ohrožených druhů (C2t).

-euphorbia_falcata-detail.jpg -euphorbia_falcata-detail1.jpg

-euphorbia_falcata-detail2.jpg

Na Prostějovsku v současné době velmi vzácný druh, který je znám ze dvou nepříliš vzdálených lokalit na hranici s okresem Vyškov. Roste nedaleko aktivní pískovny u Ondratic a v roce 2014 byl nalezen také u Bílé skály u Drysic, těsně za hranicí okresu Prostějov. Historicky byl ale o něco častější. Otruba (1930) ho uvádí z Brusu u Služína, Spitzner (1887) pak od Určic, Vranovic a Žešova. Je možné, že v prostoru jižně od Prostějova bude nalezen ještě na dalších místech.

Fotografováno: 11.8. 2012, Hanácká pahorkatina - Ondratice

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář