pryskyřník kosmatý
Ranunculus lanuginosus L. – pryskyřník kosmatý
Vytrvalá bylina s krátkým vystoupavým oddenkem. Lodyha je přímá, obvykle 30–50 cm vysoká, od spodu větvená, po celé délce odstále měkce huňatá bílými, 2–3 mm dlouhými chlupy. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté s čepelí 3–5dílnou, s prostředním dílem 3klanným a postraními 2–3klannými. Listové úkrojky jsou široce vejčité, na okrajích nepravidelně zubaté až laločnaté, na obou stranách i okrajích listu řídce chlupaté bílými, až 1 mm dlouhými chlupy. Řapík je nejčastěji 10–15 cm dlouhý, odstále hustě chlupatý. Lodyžní listy jsou podobné přízemním, krátce řapíkaté až přisedlé (horní), s hluboce členěnými, úzce kopinatými úkrojky. Květní stopky nejsou podélně brázdité, jsou 5–10 mm dlouhé, hustě přitiskle chlupaté. Květy jsou okrově žluté, kališní lístky odstálé, na vnější straně hustě chlupaté, s nápadným světlým okrajem. Korunní lístky jsou široce vejčité, 10–15 mm dlouhé, lysé, lesklé. Kvete od května do července. Plodem je vejcovitá, silně smáčklá nažka se špičatým, háhovitě zahnutým zobánkem.
Možné záměny: Dobře poznatelný druh, jehož určování nečiní potíže. Poněkud podobným druhem je pryskyřník prudký, který je ale prakticky lysý a má více členěné listy. Dále teoreticky hrozí záměna s pryskyřníkem mnohokvětým nebo p. hajním. Oba druhy však mají květní stopky podélně rýhované a květní lůžko alespoň v horní části chlupaté. Habituelně nejpodobnější je asi právě pryskyřník hajní, který má podobně málo členěné listy, ale nemá lodyhu hustě odstále chlupatou, ale přitiskle chlupatou v dolní části. Výše uvedené znaky jsou ale pro odlišení spolehlivé.
Roste na vlhkých stinných místech v lesích, především v olšinách, bučinách nebo suťových lesích. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem potočních ptačincových olšin asociace Stellario nemorum-Alnetum glutinosae v rámci svazu Alnion incanae (údolní jasanovo-olšové luhy a tvrdé luhy nížinných řek).
Na našem území roztroušený, místy i hojný druh. V řadě území ale vzácnější a v některých oblastech (teplé a bezlesé) může i chybět. K takovým oblastem patří především jižní Morava a prakticky chybí také v pásu od jižních Čech směrem do Čech středních.
Na Prostějovsku celkem častý druh zalesněných oblastí typický především pro olšiny, okolí potůčků a vlhké okraje lesních cest. Úplně chybí v odlesněné krajině Hané.
Fotografováno: 7. 6. 2013, Drahanské podhůří – Zdětín, Bělecký mlýn