ředkevník potočnicolistý
Erucastrum nasturtiifolium (Poir.) O. E. Schultz – ředkevník potočnicolistý
Rod Erucastrum C. Presl. zahrnuje asi 16 druhů rozšířených ve Středozemí, západní a jižní Evropě a ve východní a jižní Africe. Na našem území se můžeme jako s neofyty setkat se dvěma druhy. Kromě popisovaného jde ještě o ředkevník galský (Erucastrum gallicum).
Dvouletá až vytrvalá bylina s přímou lodyhou dorůstající výšky 30–80 cm. Je větevená, především v dolní části nazpět přitiskle chlupatá. Listy v dolní a střední části rostliny jsou lyrovitě peřenodílné až peřenosečné, 8–20 cm dlouhé s 5–8 úkrojky na každé straně. Dolní úkrojky směřují nazpět a ouškatě objímají lodyhu. Květenství je husté, ani nejdolejší květy nejsou zpravidla v úžlabí listenů. Vřeteno květenství je lysé. Kvete od dubna do září vonnými květy. Kališní lístky jsou u rozkvétajících květů vzpřímeně odstálé, po odkvětu pak rovnovážně odstálé, 4–6 mm dlouhé, lysé nebo jen s několika chlupy na vrcholu. Korunní lístky jsou žluté. Plodem je lysá šešule v podobě hustého plodenství.
Možné záměny: Dosti podobný ředkevník galský se odlišuje tím, že dolní úkrojky lodyžních listů nejsou objímavé, vřeteno květenství je chlupaté a alespoň některé květy jsou podepřeny listenem. Další záměny jsou na první pohled možné s dalšími druhy či rody brukvovitých, od kterých se na první pohled žádným znakem nápadně neodlišuje.
Roste na rumištích, v silničních příkopech, náspech,, úhorech a narušených xerotermních travinných společenstvech. Vyhledává bázeni bohaté, štěrkovité nebo skeletovité půdy v teplejších oblastech. Z pohledu fytocenologického není pro žádnou vegetační jednotku diagnostickým druhem. Nejčastěji bývá součástí vegetace svazů Onopordion acanthii, Arction lappae a narušených společenstev třídy Festuco-Brometea.
Druh je původní v jihozápadní Evropě, k nám byl zavlečen patrně s osivem ve druhé polovině 19. století na jižní Moravu, kde je dnes zdomácnělý a vyskytuje se zde často i v přirozených, ale nějakým způsobem degradovaných stanovištích. V ostatních oblastech se vyskytuje vzácně na vesměs druhotných stanovištích a výskyty nemají trvalejší charakter. Recentní výskyty jsou omezeny převším na Hustopečskou pahorkatinu a blízké okolí Brna.
Výskyt na Prostějovsku není znám na rozdíl od ředkevníku galského, který byl z několika lokalit v minulosti doložen. Nejbližší, ale dosti staré údaje pocházejí z Olomouce.
Fotografováno: 24. 5. 2008, Hustopečská pahorkatina - Želetice
