rozchodník křovištní
Hylotelephium jullianum (Boreau) Grulich – rozchodník křovištní
Vytrvalé, mohutné, tmavozelené, často červeně naběhlé ojíněné byliny. Kořen je řepovitě ztlustlý, oddenek krátký, dřevnatý, vícehlavý, na vrcholu s přezimujícími, kyjovitými, tupými pupeny se střechovitě uspořádanými, navzájem přitiskklými, celokrajnými, červenými, na okraji sivozelenými šupinami. Lodyh bývá v trsu nejčastěji 8–12, každoročně odumírající. Na bázi jsou vystoupavé, vysoké zpravidla 50–100 cm, v průměru 5–10 mm, slabě dřevnatějící. Listy jsou nejčastěji v trojčetných přeslenech, střídavé nebo vstřícné, vzácněji ve vícečetných přeslenech. Tvar mají vejčitý až eliptický a jsou asi 1,2–2,7 x delší než širší, srdčitou nebo zaokrouhlenou bází přisedlé, na okraji drobně vroubkované, na vrcholu tupě špičaté nebo zaokrouhlené, tenké, zpravidla příčně vlnovitě prohnuté, přímo odstálé, střechovitě na lodyze uspořádané (při pohledu z boku často zakrývají lodyhu). Květenství je hrozen nebo chocholík chocholičnatých lat. Větve květenství jsou přímo odstálé, květní stopky zdéli květů. Kališní lístky jsou dužnaté, na bázi srostlé, cípy kopinaté, zelené. Korunní lístky jsou 4–4,5 mm v průměru široké, vejčité, žlutobílé, špičaté, zevně na kýlu velmi často s červenou skvrnkou. Kvete v srpnu a září, plodem je blanitý měchýřek.
Taxonomická poznámka, možné záměny: Druh je zřejmě hybridního původu (snad H. julianum a H. triphyllum). Populace bývají morfologicky jednotné, ale populace z různých oblastí se od sebe liší zejména v délce lodyh, tvaru a postavení listů a přítomností červené skvrnky na korunních lístcích. Patří do taxonomicky obtížné skupiny Hylotelephium maximum agg., kde rozlišování jednotlivých taxonů není doposud uspokojivě vyřešeno. Nejpodobnějším druhem je rozchodník velký (Hylotelephium maximum), který se vyznačuje nižším vzrůstem, řídce olistěnou lodyhou s neojíněnými listy, které jsou rovnovážně odstálé, květy dorůstají v průměru šířky 3–3,5 mm. Mimo dobu květu je možná záměna také s rozchodníkem nachovým, který má květy karmínové, listy střídavé nebo i v trojčetných přeslenech, na bázi klínovité.
Roste v silničních příkopech, na železničních náspech, travnatých a křovinatých místech, mezích, vzácněji také v polních kulturách. Po stránce fytocenologické není pro žádnou vegetační jednotku diagnostickým druhem. Nejčastěji se vyskytuje v ruderalizovaných porostech svazu Arrhenatherion elatioris a dále ve svazech Dauco carotae-Melilotion a Convolvulo arvensis-Elytrigion repentis.
Na našem území se vyskytuje roztroušeně až hojně v celých Čechách, na Moravě především v západní a severní části. Místy se intenzívně šíří podél komunikací. Velmi vzácný nebo zcela chybějící je na jižní a jihovýchodní Moravě a na většině území střední Moravy. Moravou prochází východní hranice areálu druhu.
Na Prostějovsku zřejmě poměrně vzácný druh s minimem recentních údajů. Vzácně byl zaznamenán ve vyšších polohách Drahanské vrchoviny, v prostoru Hané pravděpodobně zcela chybí.
Fotografováno: 13. 8. 2008, Drahanská vrchovina – Horní Štěpánov
